František (66): Manželka zemřela, přesto je mi pořád nablízku. V noci slýchávám podivné zvuky

S Věrou (62) jsme se seznámili na taneční zábavě a žili v láskyplném manželství skoro čtyřicet let. Vychovali jsme dvě děti, máme krásná vnoučata. Za celou dobu jsme neřešili žádnou větší krizi. Když se ve vztahu objevily nějaké mráčky, rychle jsme je zahnali. Připadalo mi, že jsme se jeden pro druhého narodili, i proto mě její smrt tolik vzala. Musím říct, že ani po roce se s ní nedokážu smířit.

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (23): Kartářka mi potvrdila to, co si myslím celý život. V mém domě se usadili duchové

Věřím, že manželka je stále se mnou

Cítím se strašně sám a opuštěný, ačkoliv mě děti permanentně navštěvují a dělají maximum, abych neupadal do deprese. Jenže bez Věry to prostě není ono. Myslím na ni velmi často a události posledních týdnů mě utvrzují v tom, že moje drahá polovička je mi pořád nablízku!

Bydlím v paneláku v třípokojovém bytě s lodžií, která se nachází hned vedle ložnice. Přes den je v něm vše normální, když ale ulehnu, častokrát se stane něco zvláštního. V místnosti panuje absolutní klid, jenže po pár minutách přicházejí z lodžie podivné zvuky. Jako by někdo škrábal na dveře a pohrával si s žaluziemi.

„Je tam někdo?“ zakřičel jsem už kolikrát do tmy. Jenže nic, bez odezvy… Když rozsvítím, vstanu z postele a dojdu ke dveřím, nikdo tam není, nikoho nevidím. Jakmile znovu ulehnu, zakrátko jakési tření, nebo jak bych to nazval, zpravidla začne znovu.

Mohlo by Vás zajímat:

Stela (23): Vzala jsem si televizi po zesnulé sousedce. Pěkně mě vyděsilo, že z ní promlouvají duchové

Našel jsem i pootevřené dveře na lodžii

Neděsí mě, to určitě ne, ale intenzivně dumám nad tím, komu nebo čemu tyto zvuky připsat. Párkrát se také stalo, že jsem ráno po probuzení našel drobátko pootevřené dveře na lodžii. Možná jsem je jenom večer nezavřel pořádně, nevím… Já jsem ale přesvědčený, že se mnou doma během noci někdo přebývá. A věřím, že to je moje Věrka.

Dětem jsem o svých zážitcích neřekl. Nevěřily by mi. Myslely by si, že blouzním, a doporučovaly mi návštěvu lékaře. Tu já ale rozhodně neplánuji. Alespoň ne prozatím.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (28): Často vídám ducha přítelova otce. Vysvobodit ho nejspíš dokáže jen můj partner

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.