Anežka (28): Často vídám ducha přítelova otce. Vysvobodit ho nejspíš dokáže jen můj partner

Když mému příteli zemřel otec Jindřich, vůbec se o tom nechtěl bavit. Já to samozřejmě respektovala. Po čase jsme společně s jeho matkou nabyly dojmu, že Jindřich tak úplně neodešel. U nás v bytě často slýchávám kroky, přítelova matka Gabriela zase vídá siluetu postavy, která odpovídá zesnulému exmanželovi. Zdá se, že ho tady stále něco drží.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (35): Na půdě u babičky nás čekalo velké překvapení, setkání s dávno zesnulým dědou

Příteli zemřel otec

S Jakubem (30) tvoříme pár už osm let. Známe vzájemně své rodiny a panují mezi námi dobré vztahy. Za tu dobu, co spolu chodíme, se udála jedna velká změna. Kubovi rodiče se rozvedli a jeho otec propadl depresím. Přítel se mu snažil všelijak pomáhat, ale na jeho démona nestačil. I budoucí tchyně měla zájem na tom, aby se její bývalý manžel srovnal.

Ten však postupně upadal. Přišel o práci, začal hodně pít a jednoho dne spáchal sebevraždu. Byl to pro rodinu velký šok. Každý se to snažil zpracovat po svém. Gabriela cítila obrovský smutek a částečnou vinu za jeho odchod.

Přítel se o tom pro změnu odmítal bavit. Jakmile jsem se o něco pokusila, hned se mě snažil umlčet. Chtěl dělat, jako by se nic nestalo. O smrti jeho otce jsem mluvila pouze s Gábinou. Ta už dva měsíce po pohřbu přišla s něčím velmi zajímavým. Svěřila se mi, že doma vídá postavu. Naprosto jednoznačně věděla, o koho jde.

Mohlo by Vás zajímat:

Bernadeta (58): Nechtěla jsem věřit, že ve vnukovi přebývá duše mého manžela. Dnes už vím pravdu

Přítelova matka vídá doma postavu

Já na duchy či nějakou vyšší moc nevěřím. Snažila jsem se Gábině předložit několik teorií, co by to mohlo být. Stavěla jsem se k názoru, že jde o ducha, velmi skepticky. Ovšem jen do chvíle, než se mi stalo něco podobného jako Gábině.

S Kubou bydlíme už roky v bytě, který kdysi patřil právě jeho otci. Nikdy se v něm nestalo nic, co by mě mělo znepokojovat. To až potom, co Jindřich zemřel. V noci jsem začala slýchávat kroky. A to velmi specifické. Jindřich měl jednu nohu výrazně kratší, tudíž kulhal. A ty šouravé kroky, které slýchám, tomu přesně odpovídají. Když se to stalo poprvé, sama sebe jsem okřikla za nesmyslné myšlenky o duchovi.

Jenže když se to děje pomalu obden, už na tom asi něco bude. Stejně jako se Gábina svěřila mně, i já se s ní podělila o svůj zážitek. Ač nerada, musela jsem jí dát za pravdu, že to, co se kolem nás děje, není zcela normální. Mezi námi žije Jindřichův duch.

Mohlo by Vás zajímat:

Sáva (18): Na Halloween jsme vyvolávali ducha zemřelého kamaráda. Chvíli byl s námi, ale cítím, že to není správné

Zdá se, že duše zemřelého je pořád mezi námi

Snažila jsem se to šetrně říct Kubovi, protože tu táta může být právě kvůli němu. Přítel totiž stále cítí vinu za to, že mu nedokázal pomoci. Možná kdyby si odpustil, duch jeho otce by došel klidu. Bohužel Kuba o tom nechce ani slyšet. Hned se staví na zadní a ohání se uzavřenou kapitolou. On zjevně svého otce v podobě ducha nevídá.

Říkala jsem si, že to časem odezní a Jindřichova duše odejde. Jak se ale zdá, nebude to tak snadné. Něco po nás chce a já musím zjistit co. Nedávno mi dokonce v noci odhrnul vlasy z ucha a zašeptal: "Pomoz mi." Když jsem se vzbudila, Kuba spal a nikdo jiný v pokoji nebyl. Obávám se, že pokud s námi nebude přítel spolupracovat, duše jeho otce tu může bloumat navěky.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Věra (21): Odmítla jsem se smířit s otcovou smrtí a přivolala jeho ducha. Je to ode mě sobecké?

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.