Anna (36): Moje první láska je dnes zanedbaný bezdomovec. Rve mi to srdce, ale pomoct mu nemůžu

Anna (36): Moje první láska je dnes zanedbaný bezdomovec. Rve mi to srdce, ale pomoct mu nemůžu
Zdroj: Unsplash

Anna kdysi prožila velkou lásku, o které doufala, že bude napořád. Ale její přítel se odstěhoval do zahraničí za nemocnou maminkou. Shledání po letech nedopadlo dobře. Ona je dnes maminkou tří děvčátek, on žije na ulici.

Jana Jánská
Jana Jánská 07. 06. 2023 13:00

Mám krásnou rodinu, hodného manžela a tři úžasné dcery. Můj život je plný stability, lásky a spokojenosti. Ale nedávno jsem zažila něco, co mě zasáhlo jako blesk z čistého nebe a všechno změnilo. Po letech jsem znovu viděla svou první lásku, muže, kterého jsem si kdysi tak vážila a milovala...

Z báječného muže je troska

Tobiáše (38) si pamatuji jako statečného a neohroženého muže s očima plnými naděje a velkým srdcem. Společně jsme snili o budoucnosti plné radosti a štěstí. Tehdy jsme byli mladí a bezstarostní. I když to byl můj první muž a plánovala jsem, že bude jediný, osud to nakonec zařídil jinak.

Jeho matka žila v zahraničí a když onemocněla, přestěhoval se k ní. Pak se tam zapsal na univerzitu a už se nevrátil. Alespoň jsem si to myslela.

Nedávno jsem ho spatřila po téměř dvaceti letech. Bylo to střetnutí s opravdu tvrdou realitou. Tobiáš, ten urostlý chlap, který vždy hleděl vstříc budoucnosti, je dnes bezdomovec. Jeho hezká tvář je zubožená, zarudlá a pokrývají ji špinavé vousy. A oči, které kdysi zářily nadějí, má zamlžené alkoholem. Špinavé a roztrhané oblečení svědčilo o tom, že se vydal na špatnou cestu.

Rvalo mi to srdce

Stála jsem tam a hleděla na něj. Cítila jsem směsici soucitu, bolesti, ale také studu a zklamání. Nebylo snadné přijmout fakt, jak se vyvinul jeho osud. Normálně se mi rozklepaly ruce. Mně, ženě, která porodila tři děti a ani okem nemrkla...

Dobrá, trochu přeháním, ale nepamatuji si situaci, která by mě takhle rozhodila. Stála jsem tam a rvalo mi srdce vidět, jak se na druhé straně ulice válí Tobiáš s několika podobnými kamarády. Napadlo mě, že ho vezmu domů a postarám se o něj. Jenže mám odpovědnost vůči své rodině. Zrovna jsem šla pro dcerky do školky a měly jsme v plánu zajít na zmrzku.

Musela jsem si vybrat

V mém nitru se odehrával boj mezi dvěma druhy lásky. Ta první byla sice dávno zapomenutá, ale hodně silná. Ta druhá, láska k mým dcerám, byla silnější. Přestože přede mnou byl člověk, kterého jsem kdysi milovala nejvíc ve svém životě, dala jsem přednost dcerám.

Jsem matkou a manželkou. A Tobiáš, ať už ho potkalo cokoliv, je dospělý chlap. Musí se postarat sám o sebe. To ovšem říkám až teď. Tehdy jsem si musela jít sednout do parku a bulela jsem jako nikdy v životě. Ze smutku mě vytrhl až telefonát vychovatelky ze školky. Dcery se jí pořád ptaly, kdy už dorazím. Ani nevím, jak jsem se dostala do školky. Svět kolem sebe jsem si uvědomila až tehdy, když mě dcery pevně obejmuly. Vím, že jsem se rozhodla správně, ale obraz Tobiáše ležícího na zemi z hlavy nikdy nevymažu.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články