Vanda (45): Musela jsem bratra vyhodit na ulici, jeho alkoholismus byl pro mě příliš velké sousto

Když mě můj mladší bratr požádal o pomoc, nemohla jsem ho odmítnout. Jak se ale ukázalo, vzala jsem si příliš velké sousto. Honza (30) je alkoholik, na kterého sama nestačím. Bůh ví, že jsem mu chtěla pomoct, ale nejde to. Kdybych ho nevyhodila, zničil by moji rodinu. A to nemohu dopustit.

Mohlo by Vás zajímat:

Regina (43): Jsem vyléčená alkoholička. Přítel o tom neví, a tak mě na oslavě donutil dát si skleničku

Mám o 15 let mladšího bratra

Když jsem byla v pubertě, naši se rozhodli, že chtějí ještě dítě. A jak si matka umanula, tak bylo. Narodil se mi bráška Honzík. Zatímco jsem měla honit kluky, přebalovala jsem doma uřvané mimino. Máma se totiž přepočítala a malé dítě ji v pozdějším věku zmáhalo. Mě použila, s nadsázkou řečeno, jako náhradní matku pro svoje dítě.

Možná právě díky tomu k sobě máme s bráchou blízko. Tehdy mě sice štvalo se o něj starat, ale i přes roky, které nás dělily, jsme měli hezký vztah. Když za mnou v patnácti přišel, že se zamiloval, brala jsem to jako poctu. Znamenalo to, že mi věří.

Naši umřeli rok po jeho osmnáctých narozeninách. Honza akorát začínal stát na vlastních nohách. S přítelkyní si pronajal byt a měl fajn práci. Zdálo se, že povede klidný život. Já už jsem v té době měla rodinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (46): Stačily dva lockdowny a málem z nás byli alkoholici. Bojím se toho, co ještě přijde

Chtěl, abych ho vytáhla z alkoholové závislosti

Ještě několik let jsme se s bratrem stýkali, než z ničeho nic zmizel. On i jeho přítelkyně Markéta. Nedal o sobě nic vědět a já mohla jen doufat, že je v pořádku. Nakonec přišel pohled z druhé strany republiky s vysvětlením, že musel zkrátka pryč. Nemohla jsem se na něj zlobit, byl to přeci můj malý bráška.

Vztek do mě vjel, když mi bez ohlášení a na mol opilý zaťukal u dveří. „Ségra, potřebuji tvou pomoc," pronesl s těžkým jazykem a padl k zemi. „Jak to vypadáš?" zděsila jsem se. Na plnohodnotný rozhovor ale neměl sílu. Uložila jsem ho do postele a počkala do rána, až vystřízliví. Děti byly nadšené, že zase vidí svého strejdu. Můj manžel Karel (47) z něj nebyl moc nadšený, ale to nejlepší mělo teprve přijít.

„Vando, já hrozně chlastám. Musíš mě z toho vytáhnout," byla ráno jeho první slova. „Když přestanu pít, dá mi Markéta ještě šanci," dodal. „A proč se nejdeš léčit? Co já s tím zmůžu? Mám svůj život," připomněla jsem mu. „Já vím, ale do léčebny nechci. Nemůžu. To by byla potupa. Jsi jediná, koho teď mám. Pomoz mi, prosím," řekl tiše a mě se ho zželelo.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (30): Mám vztah s bývalým alkoholikem. Reakcí rodičů jsem byla otřesena

Musela jsem vyhodit vlastního bratra

Dohodli jsme se s manželem na třech měsících. Vyhodili jsme veškerý alkohol a Honza musel přistoupit na naše pravidla. Střízlivý vydržel nejdéle týden. Utíkal nám v noci z baráku a vracel se ráno. A opilý. To přišlo první varování. Sekal latinu asi 14 dní. Pak mu zavolala Markéta.

To se šíleně opil a pod parou nám rozbil televizi. Vzal židli a práskl do ní tak, že praskla celá obrazovka. Karel ho chytil pod krkem. „Jsi tu jenom proto, že ti Vanda věří. Jestli ji zklameš, poletíš jako namydlený blesk," pronesl vážně. Honza sliboval nápravu. Po dvou měsících potyček, alkoholových excesů a opletaček s policií jsem to vzdala.

Musela jsem Honzu vykopnout na ulici. Nemá nic. Nemá kde bydlet, nemá práci. Nemá už bohužel ani důvod nepít. Markéta ho definitivně nechala. Občas ho potkám v ulicích a prosím ho, aby se šel léčit. To mu hrdost nedovoluje. Je mi to velmi líto, ale nemohu si nechat zničit rodinu jen proto, že má slabou vůli. Promiň bráško, promiň...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Tragické lásky Michèle Mercier: První muž slavné Angeliky propadl alkoholu, poslední víc miloval její roli

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.