Zdislava (53): S manželem jsem se před jeho smrtí do krve pohádala. On i tak přišel náš vztah urovnat

Pár dní před tím, než můj manžel tragicky zemřel, ošklivě jsme se pohádali. Mě po pár dnech vztek přešel a byla jsem rozhodnutá, že až se Václav vrátí domů, omluvím se mu. Na to už bohužel nedošlo, protože cestou domů měl tragickou nehodu, při které zemřel. Zjevně i jeho trápilo, že jsme se nestihli usmířit. Tak se o nápravu pokusil po své smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (63): Ukradla jsem sestře štěstí přímo z ruky. Snad v sobě jednou najde sílu, aby mi odpustila

Před manželovou smrtí jsme se ošklivě pohádali

Poslední měsíce před Václavovou smrtí jsme měli doma krušné chvilky. Měla jsem pocit, že jsem na všechno sama. On pořád nebyl doma, protože se věnoval svému koníčku. Na mě byla celá domácnost, děti a do toho práce a péče o jeho nemocnou matku. Když už jsem cítila, že potřebuji vypnout, Václav mi oznámil, že na týden odjíždí do hor.

„Už zase? Já už nemůžu. Jsem tady na všechno pořád sama. Ty si pořád někde jezdíš a mě tady necháváš jen starosti a povinnosti," křičela jsem na něj. „Někdy si říkám, jestli by nebylo lepší, abychom šli od sebe, vyšlo by to na stejno," vypadlo ze mě vzteky. Místo toho, aby Václav sklopil uši a přiznal, že mám pravdu, hádal se.

Byl na mě ošklivý a zlý. Hájil svoje zájmy a nestyděl se říct, že dělám z komára velblouda. Tak mě naštval, že jsem řekla něco, čeho jsem později hořce litovala. „Jestli teď odjedeš, už se nevracej," pronesla jsem a zabouchla za ním dveře. Poslední, co jsem viděla, byl jeho smutný výraz, který jasně říkal, že to takhle nechtěl.

Mohlo by Vás zajímat:

Miriam (43): Po smrti otce jsme se sestrou měly stejný sen. Prosí nás, abychom se modlily za jeho duši

Manžel už se domů nevrátil

Měl být pryč týden. První dva dny jsem ještě cítila vztek a naštvanost. O pár dní později se mi to celé rozleželo v hlavě. Těšila jsem se, až se Václav vrátí a probereme to v klidu. Na to už nedošlo. V den, kdy se měl vrátit, jeho auto sjelo ze srázu a on na místě zemřel. Když jsem se to dozvěděla, přepadl mě obrovský pocit viny.

„Je to moje chyba. Já mu řekla, ať se nevrací," brečela jsem kamarádce na rameni. „Za to nemůžeš. Byla to nehoda," utěšovala mě. Neumíte si představit, jak veliké výčitky svědomí jsem měla. Cítila jsem se hrozně a hlavě mi přišlo, že jsem zodpovědná za jeho smrt. Pořád se mi vracel ten pohled, jak stojí u našich dveří s tím posmutnělým výrazem.

Pohřeb byl pro mě další těžkou zkouškou, kterou jsem nezvládla. Plakala jsem zlomená nad jeho rakví a prosila o odpuštění. Můj pláč se rozléhal kostelem a rodina mě musela od rakve tahat pryč. Několik dní po posledním rozloučení jsem nutně potřebovala být sama. Utříbit si myšlenky a říct si, co se svým životem udělám.

Mohlo by Vás zajímat:

Erika (28): Rok po smrti rodičů jsem zažila neobvyklé setkání. Teď už vím, že jsou stále s námi

Manžel mi přišel odpustit

A jednu noc mi Václav přišel odpustit. „Není to tvoje vina," rozlehl se pokojem známý hlas. „Vletěla mi tam srnka a já se jí snažil vyhnout," řekl zesnulý manžel. „Já jsem ti odpustil už u dveří našeho domu. Miluji tě a nechci, aby ses trápila," cítila jsem jeho dech u ucha. „Vašku?" hlesla jsem do ticha.

„V mých věcech je dopis. V něm najdeš odpovědi," dodal a najednou byl pryč. A já propukla v pláč. Ještě tu noc jsem zavolala jeho kamarádovi, který nehodu přežil. Hned věděl, proč volám. „Mám pro tebe dopis od Vaška," zmínil se do telefonu. Mám ho u sebe dva měsíce a stále jsem ho neotevřela. Je toho moc a já potřebuji ještě čas. V tuto chvíli jsem vděčná za to, že mi přišel říct, že mi odpouští.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bohumila (60): Když jsme si konečně splnili sen, manžel náhle zemřel. Přišel mi ale říct, že je pořád se mnou

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.