Barbora (24): Nechtěné dítě jsem dala k adopci. Okolí mě týrá svými předsudky

žena, dívka
Zdroj: pixabay.com

Barbora otěhotněla velmi nešťastným způsobem. Byla znásilněna. A protože v době, kdy zjistila, že je těhotná a bylo už pozdě na potrat, rozhodla se pro jiné řešení. Po porodu dala své dítě k adopci. S celým příběhem se nám svěřila.

Markéta Bartošíková
Markéta Bartošíková 21. 07. 2020 13:00

Jmenuji se Barbora a je mi 24 let. Studuji vysokou školu, obor chemického inženýrství. Ráda chodím do společnosti, většinou s kamarádkami, protože zatím jsem na toho správného muže nenarazila. A po mém hororovém zážitku, který se stal před dvěma lety, nemám zájem ani chuť se s někým seznamovat.

Znásilnil mě, když jsem šla v noci domů

Popíšu vám, co se stalo. Byla jsem s kamarádkami na jedné studentské párty, zakecala jsem se, a když jsem šla v noci na kolej, stalo se něco děsivého. Když jsem procházela parkem, vyskočil na mě z křoví neznámý muž a znásilnil mě. Byla jsem v šoku a v té chvíli jsem nevěděla, co mám dělat. Jakmile jsem se trochu vzpamatovala, vše jsem nahlásila na policii, toho muže samozřejmě nikdy nenašli a já musela podstoupit pouze lékařskou prohlídku, nic víc. Měla jsem velké deprese a strach. A za několik měsíců jsem zjistila, že jsem těhotná.

Jste těhotná, ale na potrat je pozdě

Byla jsem zmatená, protože i přesto, že jsem byla v jiném stavu, tak jsem měla pravidelnou menstruaci. Netrpěla jsem nevolnostmi a nic nenapovídalo tomu, že bych byla těhotná. Doktor mi navíc sdělil krutou pravdu: ,,Na potrat je pozdě!“ V tu chvíli se můj svět zbortil. Nechtěla jsem dítě, a už vůbec ne dítě násilníka. Chtělo se mi umřít. Musela jsem přerušit studium a čekat, než se to dítě narodí. Když k tomu došlo, nechtěla jsem ho pustit do svého života a odmítla jsem ho i vidět. Jen jsem se dozvěděla, že je to chlapeček. Můj plán byl jasný. Dala jsem ho k adopci!

Okolí, samozřejmě, za těch pár měsíců zpozorovalo, že jsem byla těhotná, ale nikdy mě neviděli s kočárkem. A když jsem řekla, že jsem dala dítě k adopci, dívali se na mě skrz prsty a někteří mi dokonce i na sociálních sítích sprostě nadávali, aniž by věděli, co se doopravdy stalo. Ale takovou věc člověk nevykládá na potkání. Já svého rozhodnutí nelituji a věřím, že se chlapečkovi daří dobře.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články