Barbora (24): Nechtěné dítě jsem dala k adopci. Okolí mě týrá svými předsudky

Jmenuji se Barbora a je mi 24 let. Studuji vysokou školu, obor chemického inženýrství. Ráda chodím do společnosti, většinou s kamarádkami, protože zatím jsem na toho správného muže nenarazila. A po mém hororovém zážitku, který se stal před dvěma lety, nemám zájem ani chuť se s někým seznamovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (37): Jsem těhotná a čekám třetí dítě. Takovou reakci příbuzných jsem nečekala

Znásilnil mě, když jsem šla v noci domů

Popíšu vám, co se stalo. Byla jsem s kamarádkami na jedné studentské párty, zakecala jsem se, a když jsem šla v noci na kolej, stalo se něco děsivého. Když jsem procházela parkem, vyskočil na mě z křoví neznámý muž a znásilnil mě. Byla jsem v šoku a v té chvíli jsem nevěděla, co mám dělat. Jakmile jsem se trochu vzpamatovala, vše jsem nahlásila na policii, toho muže samozřejmě nikdy nenašli a já musela podstoupit pouze lékařskou prohlídku, nic víc. Měla jsem velké deprese a strach. A za několik měsíců jsem zjistila, že jsem těhotná.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (29): Tchyně proti mně tvrdě brojí. Jsem těhotná a zažívám peklo

Jste těhotná, ale na potrat je pozdě

Byla jsem zmatená, protože i přesto, že jsem byla v jiném stavu, tak jsem měla pravidelnou menstruaci. Netrpěla jsem nevolnostmi a nic nenapovídalo tomu, že bych byla těhotná. Doktor mi navíc sdělil krutou pravdu: ,,Na potrat je pozdě!“ V tu chvíli se můj svět zbortil. Nechtěla jsem dítě, a už vůbec ne dítě násilníka. Chtělo se mi umřít. Musela jsem přerušit studium a čekat, než se to dítě narodí. Když k tomu došlo, nechtěla jsem ho pustit do svého života a odmítla jsem ho i vidět. Jen jsem se dozvěděla, že je to chlapeček. Můj plán byl jasný. Dala jsem ho k adopci!

Okolí, samozřejmě, za těch pár měsíců zpozorovalo, že jsem byla těhotná, ale nikdy mě neviděli s kočárkem. A když jsem řekla, že jsem dala dítě k adopci, dívali se na mě skrz prsty a někteří mi dokonce i na sociálních sítích sprostě nadávali, aniž by věděli, co se doopravdy stalo. Ale takovou věc člověk nevykládá na potkání. Já svého rozhodnutí nelituji a věřím, že se chlapečkovi daří dobře.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (29): Potkalo mě životní štěstí, brzy budu máma. Mám ale strach ze svého přítele

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.