Facebook
Instagram
Paní Dáša nikdy nedala dopustit na svého syna Michala. Byl sice trochu problémový, ale jako milující matka to přehlížela. Když Dáša ovdověla, Michal se nabídl, že se k ní nastěhuje. Byla ráda, že nebude sama. Rychle se ale ukázalo, jaký Michal je. Dáša ho živí a skáče kolem něj. Byla by nejraději, kdyby odešel.
Když před rokem a půl zemřel můj manžel Láďa, syn mi přispěchal na pomoc. Nastěhoval se ke mně a já věřila, že mi pomůže zahnat smutek. Bohužel se velmi rychle ukázalo, že jeho úmysl byl zcela jiný. Pověsil se na mě a nechává se živit. Rozkazuje mi, co mám dělat. Chci, aby se odstěhoval. Jen nevím, jak toho dosáhnout.
Syna jsem hodně rozmazlovala
Michal (30) je moje jediné dítě. Vzhledem k tomu, že jsme se na něj s manželem něco načekali, měla jsem tendence ho rozmazlovat. Už od útlého věku jsem dělala, co jsem mu na očích viděla. V určitém období mě manžel krotil. „Neměla bys ho tak rozmazlovat. Měl by si některé věci vyzkoušet sám," kritizoval manžel moji výchovu.
Já zkrátka chtěla pro syna to nejlepší. Když se nedostal na státní střední školu, vzala jsem úspory a zaplatila mu soukromou. Nebyla to zrovna levná škola, ale co bych pro Michala neudělala. Ty čtyři roky jeho studia byly těžké. Chodil za školu, byl drzý na profesory a já za něj musela často orodovat.
Myslím, že právě v tomto čase se začal projevovat důsledek mé benevolentní výchovy. Maturitu nakonec složil s odřenýma ušima. Doufala jsem, že si najde dobrou práci, hodnou ženu a povede spokojený život. Nic z toho se ale doteď nestalo. Zaměstnání měnil jako ponožky. Vždycky byl někde nějaký problém. Až dnes vím, že ten problém je sám Michal.
Syn bydlí u mně
Manžel ani nevěděl, že mi Michal často volal kvůli penězům. „Přišla mi nižší výplata, pomůžeš mi, mami?" prosil mě smutně do telefonu. Na nic jsem nečekala a svého syna tahala z bryndy. Když bylo nejhůř, tajně jsem mu vozila uvařené jídlo nebo mu uklízela v jeho kamrlíku. On mi to opětoval láskyplnými slovy.
Kdykoliv na něj manžel uhodil, aby se zmátořil, syn na nějaký čas uposlechl. Michal měl z otce vítr. Jenže Láďa před rokem a půl zemřel. Byla to pro mě veliká rána. Ze dne na den jsem zůstala sama. A tehdy mi na pomoc přiklusal právě Michal. „Nemůžeš být sama, když je táta pryč," litoval mě. „Nastěhuji se k tobě a budeme spolu," nabídl se a mně se to jevilo jako skvělý nápad.
První týdny se vážně snažil. Chodil nakupovat a doma občas něco uvařil. Nebo na mě čekal po práci, abych nešla sama. Moc mi to pomáhalo. Nepřišla jsem si tak osamělá. Jednoho dne mi ale Michal oznámil, že ho vyhodili z práce. To se někdy stane. Současně s tím mi ale řekl, že si novou hledat nebude.
Syna živím a plním jeho rozkazy
Navrhnul, že bude doma a o vše se postará. O naše malé hospodářství, které zůstalo po Láďovi. To už jsem měla obavy. Můj příjem není tak velký, abych mohla všechno táhnout sama. Bohužel to nedopadlo dobře. Michal sedí doma na kanape a rozkazuje mi. Určuje mi, kdy mám obstarat slepice, co si dá k obědu...
Asi nejhůř mi je, když mě Michal vyhazuje z domu. Občas za ním přijdou jeho podivní kamarádi a celou noc pijí. V tom čase tam nesmím být. Přespávám v práci. I když Michala miluji, chci, aby se odstěhoval. Jeho přítomnost mě ničí. Došlo na manželova slova. V Láďově výchově jsem udělala chybu a teď za to pykám.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
