Facebook
Instagram
Dara se ocitla v situaci, která nemá obdoby. Její manžel Daniel označil narození dcery za selhání. V jeho rodině je zvykem, že se rodí kluci. A toho si moc přál. K dceři vztah nemá a na Daru ukazuje prstem, protože prý zklamala.
Nepoznala jsem hned, že můj manžel Daniel (36) nepřijal naši dceru. Unikalo mi to celé dva roky. Teď mi řekl důvod, proč je pro něj cizí. On si totiž přál kluka. Narození holky považuje za selhání nás obou. Pořád to nemohu rozdýchat.
Manželova rodina si přála dalšího vnuka
S Danielem tvoříme pár bezmála devět let. Nešlo o lásku na první pohled, city musely přijít postupně. Dlouho jsme byli jen přátelé, kteří našli společnou řeč. Když přeskočila pomyslná jiskra, začali jsme spolu bydlet. Náš vztah doprovází klid. Na všem se víceméně domluvíme, nemáme větší problémy.
Když přišel Daniel s tím, že by si přál děti, radovala jsem se. Byl to totiž i můj sen. Po čtyřech měsících od toho momentu jsem v ruce držela pozitivní těhotenský test. Jeho máma neudržela slzy na uzdě a plakala štěstím, jako jsem to už dlouho neviděla. „Tak doufám, že to bude kluk jako buk," poplácal tchán Daniela po zádech.
Tehdy jsem to brala jako srandu. Dlouhé měsíce nebylo poznat, co se nám narodí. Manželova rodina byla přesvědčena, že to bude kluk. Danielovi bratři se už několik let pyšní svými syny. To, že bude mít i Daniel kluka, se bralo jako samozřejmost. Mě to bylo jedno. Já se těšila na cokoliv.
Narodila se nám dcera
Na den, kdy se narodila Klárka, nikdy v životě nezapomenu. Porod byl hladký a velmi krátký. Když jsem v ruce držela tři a půl kilový uzlíček štěstí, cítila jsem, že začíná naše nová životní etapa. Dan si ji pár hodin po porodu vzal do náruče a díval se na ni zvláštním pohledem. Já si ho překládala jako nával emocí.
Jenže už tehdy to znamenalo, že jsem selhala. První rok, co byla dcera na světe, jsem Dana nepoznávala. S ničím mi nepomohl, nekoupil malé jedinou věc nebo hračku. Všechny lékařské prohlídky jsem objížděla sama. Ničeho z toho, co bylo spojené s dcerou, se nezúčastňoval. I tchán měl divné řeči.
„Tak to nevyšlo. Třeba příště..." pronesl jednou nad dceřinou postýlkou. Daniel tam jen smutně stál a pokyvoval hlavou. Ani v tuto chvíli mi pořád nedocházelo, co se děje. To až když dcera oslavila druhé narozeniny. Uspořádali jsme oslavu, na kterou se sjela celá rodina. Věřila jsem, že to bude hezký den. V našich životech byl zlomový.
Podle manžela jsme selhali
Tchán dal dceři samé klučičí hračky a mě to začalo postupně docházet. U stolu se vedly řeči, které naznačovaly, že dívka je omyl, nebo možná lépe řečeno ostuda. Danielův bratr Richard dorazil se svými syny. Tchán s manželkou se mohli péčí o ně zbláznit. Malé Klárky si téměř nikdo nevšiml.
„Můžete mi někdo říct, co se tady děje?" pronesla jsem nahlas a vstala od stolu. Tchán hodil významný pohled na Daniela a ten na matku. „Dane?" vyzvala jsem ho. „Já chtěl kluka," řekl velmi jasně. „Kluka, rozumíš? Ne holku. Selhala jsi a já taky," dodal a hodil do sebe panáka. „Teď už to víš. Snad se příště polepšíš," píchnul do mě tchán. Všechny, až na Daniela, jsem v tu minutu vyhodila z našeho domu. Skutečnost, že manžel bere dceru jako selhání, je pro mě jen těžko stravitelná. Nemám zdání, jak tuhle těžkou situaci zvládneme. Možná to bude znamenat konec, protože podle všeho se Dan nechystá na svém názoru nic změnit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
