Diana (23): Našla jsem si muže, který je minimalista. Nemá doma jediný kus nábytku

Diana (23): Našla jsem si muže, který je minimalista. Nemá doma jediný kus nábytku
Zdroj: Freepik.com

Diana se do Jirky zakoukala na první pohled. Budil dojem šarmantního muže, který ví, co se sluší. V jejích očích neměl jedinou chybu. Pak ale přišel tvrdý náraz...

Šárka Žižková
Šárka Žižková 03. 12. 2020 09:59

Jirku (26) jsem poznala během školení, kde byl naším lektorem. Zaujal mě především tím, že měl smysl pro detail. Jako by snad byl renomovaným designérem...

Zajímavý muž

Svým smyslem pro detail mě Jirka zcela uchvátil. I jeho školení a prezentace o něm leccos napověděla. Líbil se mi natolik, že jsem zapomněla, že je lektor, a rozhodla se, že se mu podívám na zoubek trochu blíže. Moc práce mi to nedalo, protože se ukázalo, že naše sympatie jsou oboustranné.

Byl velmi šarmantní a já z něj byla na větvi. Pozval mě do zajímavé restaurace, která sice budila dojem luxusu, ale zároveň i jistého minimalismu. Velmi se mi to líbilo. Večer s Jirkou byl prostě jako z pohádky. Byla to okamžitá láska a já tajně doufala, že mě pozve k sobě domů. Neustále se mi do hlavy vkrádala představa našeho milování...

Byl to ale neobyčejný muž, takže na pozvání domů nedošlo - věděl, co se sluší a patří. Svým způsobem jsem byla ráda, protože to bylo znamení, že mu nejde jen o sex na jednu noc. Trvalo to asi měsíc, než přišlo tak dlouho očekávané pozvání.

Pozval mě k sobě

Na společně strávenou noc jsem se velmi těšila. Dala jsem si záležet na tom, abych nezklamala. Koupila jsem si nové spodní prádlo. Důkladně jsem si oholila nohy, nalakovala nehty a vydala se za Jirkou. Bydlel sám v bytě na okraji jednoho sídliště.

Přišel si pro mě dolů ke vchodu. Když otevřel dveře bytu, trochu jsem se zasekla. Nikde žádný botník, na zemi jedny jeho boty. Věšák na kabáty jsem také nenašla, jen ve zdi jeden háček. Asi se zrovna nastěhoval, říkala jsem si v duchu. Prošla jsem prázdnou chodbou do obýváku a zůstala stát jako solný sloup.

Prázdný byt

Byla to poměrně velká místnost, ve které byla menší sedačka udělaná z palet. Vedle ní stála, také z palet, malá knihovna nacpaná knihami. Na stěně visel obraz západu slunce. "Pojď dál přeci," řekl. Neměla jsem si ani kam sednout. "Jak dlouho tady bydlíš?" zeptala jsem se nesměle.

Jirka bez ostychu řekl, že tři roky. "Ty se asi divíš, proč tu nic nemám, viďJsem minimalista. Nemám nic, co nepotřebuji. Místo televize jsou lepší knížky," řekl pyšně. "Nemáš tu ani žádné hodiny nebo budík," ptala jsem dál. "Vstávám s východem slunce, takže žádný budík nepotřebuji," odvětil Jirka.

Když jsem se po bytě rozhlížela, došlo mi, že to opravdu není standardní. Nikde žádná polička, skříňka. Působilo to na mě velmi smutně. Jirka je tak ale spokojený a je to jeho životní styl. Vysvětloval mi, že díky tomu má i dost peněz, protože neutrácí za zbytečnosti. Co nepotřebuje, to prostě nemá.

Jsem do něj stále zamilovaná, ale neumím si představit, že kdybychom spolu jednoho dne bydleli. Že budu žít v holobytu. A to jsem si myslela, že když má smysl pro detail, bude podle toho vypadat i jeho bydlení.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články