Facebook
Instagram
Ditin manžel Evžen dostal výpověď, což bylo velmi nečekanou událostí. Snažila se ho od začátku podpořit v hledání nového zaměstnání. Evženovi ale nadšeni vydrželo jen pár týdnů. Zjistil, že Ditin plat stačí na utáhnutí domácnosti, a tak se válí doma.
Přijít o práci není dnes nic těžkého. Důležité ale je, nezahálet a obratem si najít jinou. Byť třeba za horších platových podmínek. Můj manžel Evžen (46) přišel o práci už před půl rokem. Myslela jsem si, že si hned najde novou. On mě ale nechal ve štychu. Táhnu celou domácnost sama, zatímco on se líně válí doma.
Manžela vyhodili po dvaceti letech z práce
U Evžena v práci podle jeho slov už dlouho něco viselo ve vzduchu. Kolovaly zvěsti, že se chystá čistka. Manžel si myslel, že jeho se to týkat nebude. „Dělám tam víc jak dvacet let, mě nevyhodí,“ věřil si. Upřímně, ani mě nenapadlo, že bude v té padesátce lidí, co dostanou výpověď. Když mi to doma oznamoval, viděla jsem, jak je z toho špatný.
„Dvacet let a oni se mě jen tak zbaví. Chápeš to?" nadával. Snažila jsem se ho utěšit, ale i motivovat, aby neztrácel naději a našel si novou práci. Přeci jen, máme na krku hypotéku, která bude splacena nejdříve za deset let. K tomu živíme dvě auta.
Manžel dostal odstupné, které mělo dočasně sloužit jako pokrytí výpadku jeho výplaty. První tři týdny od vyhazovu jsem viděla, jak se snaží. Pořád seděl u počítače, posílal životopisy a já na něj byla hrdá, že se nevzdává. Obvolal své známé a doufal, že mu někdo pomůže někam se dostat. Jenže po měsíci usilovného hledání práce nic neměl.
Manželovi se zalíbilo válení doma
Druhý měsíc už tak aktivní nebyl. Když jsem v půl osmé ráno odcházela do práce, Evžen měl ještě půlnoc. Během dne jsem mu volala, abych ho povzbudila a současně si ověřila, co dělá. Když mi v jedenáct hodin dopoledne rozespale zvedl telefon, zuřila jsem. „Neříkej mi, že ještě spíš," vyběhla jsem na něj a doufala, že se pletu.
„Jdu teprve snídat," odvětil. Šlo to s ním velmi rychle z kopce. Jeho dny ztratily pevný řád. Když si jdu večer kolem desáté lehnout, Evžen ještě sedí u televize. Ulehá kolem druhé ráno. Pak není divu, že spí do oběda. Snažila jsem se mu posílat odkazy s nabídkou práce, ale nic mu nebylo dost dobré. Rozhodla jsem se oslovit i své známé a požádat o pomoc.
Jeden z nich mi slíbil, že pro Evžena ve firmě něco najde. Když jsem to manželovi sdělovala, nadšeně zrovna nevypadal. Donutila jsem ho ale k Frantovi jít, protože mě to stálo dost úsilí, aby mu místo našel. Chodil tam sotva týden, pak to vzdal. „Nebudu tahat těžké krabice, nejsem na to stavěný. S tou prací končím," pronesl a já viděla rudě.
Pokud si nenajde práci, klidně od něj odejdu
Situace u nás doma je kritická. Sice zvládám všechno platit, ale už nám nezbývá nic navíc. Když se na věc podívám jako milující manželka, vlastně se strašně zlobím. Bude to půlroku, co je Evžen doma. Přibral, nic ho nezajímá a svůj čas věnuje televizi.
Kdyby práci hledal od rána do večera a nedařilo se, tak neřeknu ani popel. Jenže to není jeho případ. On jen zjistil, že nám stačí jeden plat, a tak nedělá nic. Musím ho z té letargie urychleně dostat, protože by mu k té výpovědi mohly na stole přistát ještě rozvodové papíry. A to by ho vyšlo sakra draho. Tak snad se brzy vzpamatuje!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
