Dominika (28): Nevěrnému příteli jsem dala druhou šanci. To jsem ještě netušila, co přijde potom

Odjakživa jsem si myslela, že žena zkrátka vycítí, když je jí muž nevěrný . Jinak tomu nebylo ani u nás doma. Když se Vláďa začal vracet pozdě domů, skrýval telefon a na záchodě trávil podezřele mnoho času, na střevní potíže jsem to opravdu netipovala. Udělala jsem to, co udělala zřejmě už spousta žen. Podařilo se mi okoukat, jaký PIN má na telefonu, a když usnul, podívala jsem se do něj.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (32): Tchyniny narážky jsem dlouho snášela mlčky. Nedávno ale překročily únosnou mez

Hádali jsme se tak, že nás přišli uklidnit sousedi

"Vztah už nám nefunguje." "Nejsem šťastný." "Jsi úplně jiná." Nebo také: "Chvíle s tebou jsou to nejhezčí, co jsem zažil." Citových vyjádření tam bylo mnoho a všechna mě nesmírně bolela. Ve chvíli, kdy jsem tohle zjistila, mísil se ve mně vztek a touha to hned řešit se strachem, jak vysvětlím, že jsem porušila zásady soukromí ve vztahu. Někomu to může přijít divné, ale ani ve chvíli, kdy jsem zjistila, že mě Vladimír zradil, jsem nebyla připravena ho opustit.

Osud tomu chtěl, že po dívčím večeru ve vinotéce jsem to Vláďovi, posilněna alkoholem, vysypala úplně všechno. "Tys mi lhal!" křičela jsem na něj. Hádka vyeskalovala do takových rozměrů, že na nás přišli zazvonit sousedi s vyčítavým pohledem, zda bychom se nemohli trochu uklidnit. Ten večer se toho u nás doma hodně rozbilo. Už ani nevím, čím vším jsem hodila. Přítel mě podvedl s mojí kamarádka z vysoké školy Nikolou. Nádherná ženská, která nikdy neměla o chlapy nouzi.

Mohlo by Vás zajímat:

Šimon (45): Zažil jsem těžko uvěřitelný příběh. Moje nevěra nám zachránila manželství

Požádal mě o ruku, věděl, jak na mě

V takové chvíli jde rozum stranou. Alespoň u mě. Trvalo mnoho a mnoho týdnů, než jsme si Vláďovu nevěru vyříkali a rozhodli se, že to zkusíme znovu. "Uvědomil jsem si, že tě nechci ztratit," řekl mi. "Vezmeš si mě?" věděl, jak na mě. Pookřála jsem. Vždy jsem po svatbě toužila a Vláďa se dušoval, že to není nic pro něj. Bylo to gesto, kterým se mě snažil udobřit. Úspěšně. "Ano," odvětila jsem.

Jeden den, pamatuji si to, jako by to bylo včera, u nás zvonila Nikola. Jedna věta stačila k tomu, abych rozpoznala, jak obrovská zkouška vztahu nás s Vláďou čeká. "Jsem těhotná," oznámila nám. Nebylo však už co řešit, byla v šestém měsíci. "Proč s tím jdeš teď? Bůh ví, jestli je to vůbec moje," řval na ni Vláďa mezi dveřmi. "Prosím tě, pojďte dovnitř. Nemusí vás slyšet všichni sousedi," snažila jsem se je umravnit.

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (34): Náš vztah neničí jako jinde nevěra nebo alkohol. Na vině je přítelova obsese

Společné víkendy s cizím dítětem nebyly nic pro mě

Nikola toužila si dítě nechat, proto nepřišla dřív. To bylo její vysvětlení. Pro mě to znamenalo, že tu už navždy bude připomínka Vláďova uklouznutí. A s tím jsem neuměla žít. Zkoušela jsem to ještě rok poté, co se malý Sebastián narodil. Vladimír si ho však začal brát na víkendy a pro mě to byla připomínka, jak hluboce mě ranil. Pak už jsem věděla, že to nevydržím, že musím pryč.

"Nevzdávej to, miluju tě. Tolik jsme toho zvládli," prosil mě Vladimír. Nebylo ale cesty zpět. Touha utéct a začít jinde znovu byla silnější. Odešla jsem, našla si malý byteček a konečně jsem se mohla volně nadechnout. Už jsou to tři roky. Nedávno jsem se dozvěděla, že Vladimír se dal s Nikolou zase dohromady a syna vychovávají společně. Najednou mi jeho sliby a žádost o ruku připadaly směšné. Jen jsem se utvrdila v tom, že jsem udělala dobře.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (35): Nedokážu mámě odpustit, co před dvaceti lety udělala. Trpíme teď kvůli tomu obě

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.