Filip (26): Neznámou krásku jsem trefil sněhovou koulí přímo do obličeje

Zbožňuji sníh a veškeré zimní radovánky. V dětství jsem miloval stavění sněhuláků a bobování, v pozdějším věku zase lyžování či snowboarding. Bylo mi tehdy dvacet, když se na Mikuláše spustila pořádná chumelenice. Byl jsem nadšený a těšil se na pořádnou lyžovačku. Přítelkyni jsem v té době neměl, jezdil jsem buď s rodiči, nebo s kamarády.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (60): Životní štěstí mě potkalo za pět minut dvanáct, vděčím za to inzerátu na seznamce

Osudová rána koulí

Můj největší kamarád Robert, který byl pro mě něco jako bratr, mi hned ten den volal, jestli bychom spolu o víkendu nevyrazili na hory. Byl jsem jednoznačně pro. Bydleli jsme nedaleko od sebe a dohodli se, že se setkáme před jeho domem a domluvíme podrobnosti.

Cestou jsem se kochal čerstvě napadaným sněhem. Robert ještě nebyl před domem. Dostal jsem nápad, že mu přichystám pořádné „uvítání“. Skryl jsem se za zídku, připravil si větší sněhovou kouli a čekal na něj. Po chvíli cvakly domovní dveře jeho baráku a v nich se objevil Robert. Kráčel pomalu po chodníku, koukal, jestli mě někde nezahlédne. Já vystartoval ze svého úkrytu. Napřáhl jsem se a s úsměvem na rtech po něm razantně mrštil kouli.

Jako na potvoru šla zrovna proti němu jedna mladá a půvabná blondýnka s čelenkou. Vyděšeně na mě koukala a snažila se uhnout. Já měl naneštěstí značně vychýlenou mušku. A místo toho, abych zasáhl Roberta, trefil jsem tvrdou koulí právě tu slečnu. Přímo do obličeje!

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (26): Žena z esoterického krámku mi darovala kámen. Díky němu jsem našla životní štěstí

Její reakce mě příjemně zaskočila

V tu chvíli bych se nejradši neviděl. Dívka vykřikla bolestí a začala vzlykat. Přispěchal jsem hned k ní, omlouval se. „Promiňte, jste v pořádku?“ vyptával jsem se jí. „Ty magore bláznivej, to si děláš srandu, ne?!“ soptila. Dostával jsem od ní pěkně naloženo. Ale právem. „Ty seš blbec, fakt!“ nebrala si servítky. Zvedla se, posbírala svoje popadané věci a naštvaně pádila ke vchodu.

„To je Jiřina, sousedka, před dvěma týdny jí bylo devatenáct,“ prozradil mi Robert, když rozladěně práskla dveřmi. Byl jsem z toho špatnej, mrzelo mě to. S Robertem jsme jen zlehka probrali víkendové lyže a vyrazil jsem domů. Cestou jsem si sprostě nadával. Přemýšlel jsem, jak vše napravit. Ještě večer jsem psal Robertovi, jestli by mi na Jiřinu nesehnal telefonní číslo. Byla to pro něj hračka, měl jsem ho hned druhý den ráno!

Sebral jsem odvahu, riskl další spršku nadávek a Jiřině napsal. Pár slov o tom, že jsem ten magor, co jí včera vpálil kouli do obličeje. Jak moc mě to mrzí, že se hrozně stydím… Zkrátka jsem si sypal popel na hlavu. Moc jsem si přál, aby odepsala, byť jsem v to příliš nedoufal. Ale stal se zázrak! Její reakce mě dost potěšila. Děkovala za zprávu. A napsala, že ji mrzí, jak se chovala. Prý to přehnala. Měl jsem fakt radost. Zeptal jsem jí, zda bych se s ní některý den nemohl na chvíli sejít a ještě jednou se omluvit. Souhlasila a já byl nadšen.

Mohlo by Vás zajímat:

Patrik (35): O první velkou lásku jsem přišel kvůli hadům, tarantulím a zatoulanému ježkovi

Vyklubal se z toho vztah

Domluvili jsme se na druhý den odpoledne. Přinesl jsem jí velkou čokoládu, což ji mile překvapilo. Děkovala mi a já si ji přitom detailně prohlížel. Byla to pěkná bloncka, zelenooká a vyšší postavy. Líbila se mi. Dali jsme se do řeči a bylo vidět, že ani já jí nejsem úplně lhostejný. Smála se mým vtipům, místo nabubřelosti vytahovala zářivé obličeje. Zkrátka se z ní vyklubala příjemná a sympatická holka.

Začali jsme si intenzivně psát a další týden jsem ji pozval do kina. Rande dopadlo skvěle a jiskření mezi námi dvěma bylo markantní. Nakonec jsme se rozhodli, že to spolu zkusíme. Už šest let tvoříme pár a vychováme spolu roční dceru Natálku.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (28): Odjela jsem do Londýna, abych si vyčistila hlavu. Nenapadlo mě, že tam potkám životní lásku

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.