Filip (43): Jsem šťastně ženatý, ale jednou za rok hřeším. Boží hod trávím vždycky s milenkou

Filip (43): Jsem šťastně ženatý, ale jednou za rok hřeším. Boží hod trávím vždycky s milenkou

Filip říká, že má šťastné manželství a nic by na své ženě neměnil. Je ženatý už patnáct let, ale posledních deset let tráví Boží Hod zásadně s milenkou, kterou kdysi potkal na vánočních trzích. Celý rok seká dobrotu a je věrný, ale ten jeden den si prostě nedokáže odpustit.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 06. 07. 2020 11:00

Svoji ženu Moniku jsem potkal v nemocnici, tenkrát jsem tam ležel se zánětem slepého střeva a ona tam pracovala jako sestřička. Krásně se o mě starala a už tehdy jsem ji zval na rande a říkal jí, že si ji jednoho dne vezmu. Ona se tomu smála, ale nakonec se mnou na rande šla a od té doby jsme byli nerozlučná dvojka.

Rok na to otěhotněla a narodil se nám Honzík a pak jsme se vzali. Všechno bylo super, když se vrátila do práce, pomáhala nám její máma a občas i ta moje. Dvakrát ročně jsme jezdili na dovolenou a užívali si života.

Magický čas Vánoc

Když se blížily Vánoce a Honzíkovi bylo pět let, šli jsme se podívat na vánoční trhy. Popíjeli jsme s Monikou svařák a Honzík si potřeboval odskočit, tak s ním Monika šla a já se coural sám po trzích. Když jsem se zastavil a poslouchal koledy, najednou do mě někdo zezadu vrazil a já to celé vylil. Otočil jsem se a tam byla krásná ženská.

Omlouvala se, celá zčervenala a mně to přišlo neskutečně roztomilé. Trvala na tom, že mi koupí nový svařák a ze mě vypadlo, že mi ho může koupit druhý den ve stejnou dobu na tom samém místě. Přikývla a já rychle zmizel. Měl jsem z toho zvláštní pocit, ale nemohl jsem přestat myslet na to, jak se na mě dívala. Druhý den jsem pořád přemýšlel, jestli tam jít. Nakonec jsem se prostě oblékl a řekl si, že to zkusím a třeba tam ani nebude. Jenže ona tam stála.

Každoroční tradice

Když mě zahlédla, zeširoka se usmála, řekla, že se jmenuje Šárka a šli jsme pro svařák. Celou dobu jsme si povídali, vyprávěla mi o svém manželovi, který jezdí kamionem a nebývá moc doma, a já jí na oplátku řekl, že mám ženu a syna. Nakonec jsme skončili u ní. Vyměnili jsme si čísla, ale já jí druhý den napsal, že toto nemůžu dělat a ona mě nijak nepřemlouvala. Za celý rok jsme se neviděli, i když jsem na ni občas vzpomínal. Ale jak se opět po roce pořádaly vánoční trhy, doufal jsem, že ji zase uvidím.

Napsal jsem jí zprávu, že mám chuť na svařák, a ona odepsala, že má manžela doma, ale je volná na Boží hod. Shodou okolností měla Monika na ten den službu, tak jsem se na večer domluvil s mámou, že potřebuji jen do kanceláře, a čekal jsem na Šárku na náměstí. Byla ještě krásnější, než jsem si pamatoval. Monika se omlouvala, že s námi nebyla doma a já jí řekl, že to nevadí a může to takhle mít klidně každé Vánoce, když to má za příplatek.

Už je to deset let, za tu dobu se Šárce narodila dcera a ani tehdy jsme naší tradici nezměnili. Je to takový můj malý hřích, jinak jsem celý rok hodný a nemám potřebu to častěji dělat. Asi to je těmi Vánocemi.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články