Gabriel (30): Syna chci vychovávat po svém. Vím, čeho se vyvarovat, můj otec totiž zpackal úplně všechno

Mám dvouletého syna Matouše. Je to úžasný a hravý kluk, který se velmi rád směje a miluje společnost. Poslední dobou ale začíná trochu vlčit. Chtěl bych se víc zaměřit na jeho výchovu, ale nechci opakovat stejné chyby, jaké udělal můj otec.

Mohlo by Vás zajímat:

Oldřich (62): Manželka vychovávala ze syna mamánka. Musel jsem jeho život vzít do svých rukou

Otec byl tyran

Nemám opravdu hezké vzpomínky na dětství. Můj otec byl a pořád je velký cholerik. Pro sprosté slovo a křik nechodí daleko. Stačí jen malá věc, která se mu nepovede, a ihned vybuchne. Moje dětství bylo plné řevu, nadávání a ran. Stačilo jen jednou neuposlechnout a ihned jsem od něj dostal pohlavek.

Když jsem například jednou dělal klukoviny a omylem shodil plechovku barvy na zem, to teprve byl mazec. Otec mě honil s vařečkou kolem celé kuchyně a řval, že si to vypiju. Neskutečně jsem se ho bál. Našlapoval jsem před ním po špičkách, protože mě děsilo, co mu zase přelétne přes nos a bude mě chtít nějak potrestat.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (33): Vadí mi, že manžel vychovává syna tak, jak to dělal jeho otec. Zlobou, křikem a bez lásky

S otcem jsem se přestal stýkat

Jeho chování mu mám ještě teď za zlé. Nikdy jsem mu to neodpustil, protože jsem vždy záviděl svým spolužákům, kteří měli se svými otci krásný vztah. Jejich tátové je brali na fotbal, motokáry nebo s nimi šli na výlet. To můj otec nikdy neudělal. Všechen svůj volný čas věnoval čemukoliv jinému než mně.

Když jsem byl dospělý, tak jsem jeho společnost přestal vyhledávat. Nepotřeboval jsem ho vidět, byl jsem šťastný i bez něj. Je až smutné, že on to vidí stejně. Nikdy mi nezavolá, nezeptá se, jak se mi daří, co je u mě nového. Například Matouše od jeho narození ještě ani neviděl. Nemá o to vůbec zájem.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (45): S partnerem se neshodneme na výchově dětí. Já jsem pro ně ta zlá, on hodný

Svého syna chci vychovat jinak

Právě proto bych k výchově svého syna rád přistupoval jinak. Chtěl bych mu být oporou, ale také vzorem. Jediný problém je, že vůbec netuším, jak na to. Můj otec mi ukázal cestu, kterou se nechci vydávat. Ale to, jak bych to měl dělat nejlépe, tak to mi nikdy nikdo neřekl.

Byl bych rád, aby byl Matouš empatický, hodný na ženy a starší lidi. Aby to nebyl žádný uličník a poslouchal mě a svoji maminku. Cíle sice mám, ale netuším, jak jich dosáhnout. Potřeboval bych na výchovu kluka nějakou univerzální příručku. Je mi ale jasné, že ji zatím nikdo nenapsal.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jakub (39): Dítě jsem si sice přál, ale ne se svou ex. Ta to nezvládla, a tak syna vychovávám sám

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.