Facebook
Instagram
Tělesné trestání dětí je u nás považováno za pedagogicky nesprávné, doma se ale mlčky toleruje. Dětská duše je však velmi křehká a nezapomíná. Je ale značný rozdíl mezi absurdním trestáním někdy již v raném dětství a rodičovským pohlavkem v pozdějším věku dítěte. Jaké tresty jako rodiče používáme a měli bychom se jim raději vyhnout?
Buďte koučem!
Trest nepomůže dítěti vypořádat se s emocemi, které byly počátkem jeho nevhodného chování. Ve většině případů potřebuje pomoc, vaši pomoc s ovládáním svých impulzů. Děti vedené k poslušnosti trestem mají větší tendenci k agresivitě a depresi. Pokud rodiče dítěti nepomohou naučit se zvládat nepříjemné pocity, je dítě ponecháno napospas a snaží se samo překonat své nižší pudy. Když odoláte tendenci trestat své děti, pomůžete transformovat váš vzájemný vztah.
Tyto tresty rozhodně nefungují:
Ignorace dítěte
Děti samy považují obvykle za největší trest nemluvení rodičů. Takový trest dítě vnímá jako pocit strachu a odráží se negativně na jeho žádoucím vývoji. Bere mu pocit bezpečí a rozhodně neplní výchovnou funkci.
Dostaneš na zadek
Jsou chvíle, kdy se ani nejtrpělivější rodič nedokáže omezit jen na zvýšení hlasu a dítě dostane na zadek. To je ovšem chyba! Po takovém trestu následuje pouze pocit bolesti, zloby a nepochopení. Tyto pocity sice brzy odezní, ale nevyřeší danou situaci, ovlivní důvěru a mohou zanechat šrámy na dětské duši.
Běž do pokoje
Vykázání do pokoje či do kouta odstartuje boj o moc mezi dítětem a rodičem. Dítě se cítí bezmocné a toto vykázání funguje na bázi strachu. Jedná se o symbolické opuštění. Podle amerického lektora a odborníka v oblasti rodičovství, je to forma ,,odmítnutí lásky“. Tato forma trestu navíc ukazuje, že děti, které mají takovou zkušenost, vykazují větší tendenci k zlobení.
Domácí vězení
Domácí vězení je spíše trestem pro děti žijící na vesnici než ve městě. Avšak pozor – dívka nad deset let a chlapec starší třinácti let už přijímají tresty docela jinak.
Zesměšňování
Jedná se o psychický trest, při kterém je ovlivněn duševní vývoj dítěte. Takové chování zahrnuje verbální i neverbální projevy dospělých vůči dítěti, např. za to, že dítě pláče, projevuje své emoce. Psychické trestání může zanechávat v dítěti hluboké stopy. Děti si pak nesou psychická zranění do dospělosti, kde se mohou projevit v různých oblastech života.
