Facebook
Instagram
Jirka kdysi chodil s kamarádky prozkoumávat jeden opuštěný dům v jejich ulici, o kterém se říkalo, že tam straší. Jim se tam ale nikdy nic zvláštního nepřihodilo. Až když se tam po roční pauze vydal s kamarádkou Bárou, zapletl se obrovského průšvihu.
Na konci naší ulice stojí podivný starý dům. Na začátku puberty jsme tam s kamarády často chodili, protože jsme pojali podezření, že ho obývá duch. Já jsem dokonce přesvědčený, že jsem ho tam viděl.
Kamarádka mě přemluvila, abychom se tam vydali
Ve třinácti letech jsem to bral jako hru. Rodiče nám to samozřejmě zakazovali. ,,Je to soukromý objekt, tam nemáš co dělat. Co kdyby tam na tebe něco spadlo?“ hubovala mi často mamka.
Neodradilo mě to, spíše naopak. Lákalo mě dům prozkoumávat skrz na skrz. Pak jsem s tím jeden čas musel přestat, protože rodiče mi dali nůž na krk. Až po roce mě přemluvila kamarádka Bára. ,,Pojď, zajdeme do domu. Prý se tam dějí divné věci. Jsem zvědavá,“ lákala mě.
,,Proč ne?“ řekl jsem si. Doma už se mými výlety tolik nezabývali, takže jsme mohli vyrazit. Šli jsme ulicí směrem k domu. Bára se chtěla ještě zastavit pro pití. ,,Jdi napřed, doženu tě,“ nainstruovala mě. Jak jsem se k domu blížil, probudila se ve mně touha něco zažít. Zůstal jsem ale stát venku a čekal na Báru.
Zahlédl jsem v okně bílou postavu
Pak jsem se zadíval do jednoho z oken. To, co jsem spatřil, do smrti nezapomenu. Stála za ním nějaká bílá postava. Byl jsem tak v šoku, že jsem ani nepoznal, zda jde o ženu, či o muže. Lákala mě gestem ruky, abych šel dovnitř. Na Báru jsem v tu chvíli zapomněl a jako omámený vzal za kliku.
Dům byl temný a smrdutý. Stál jsem v hale, když vtom na mě promluvil něžný hlásek. ,,Pojď za mnou. Tak pojď,“ lákal mě. Vyšel jsem o patro výš a prohledal všechny pokoje. Stále jsem ale nemohl najít osobu, kterou jsem viděl v okně. Hlas mě nakonec nalákal do sklepa. Tam se nacházela velká kamenná deska, na které se nacházely ohořelé svíce, nůž a noviny.
Stěny byly ozdobené červenými nápisy. Zda byly psané krví, o tom jsem v danou chvíli nepřemýšlel. Když jsem k nim přistoupil blíž, zalekl jsem se. Na zdech a nízkém stropě jsem rozpoznal satanistické hvězdy. Obcházel jsem sklep kolem dokola. Nápis Dostanu i tebe mě probral z transu. ,,Co tu sakra dělám?“ pomyslel jsem si a chystal se utéct.
Oběšená nevěsta k sobě láká muže
Dveře se mi ale zabouchly před nosem. Dostal jsem strach. Pomalu jsem se otočil. Svíčky začaly samy od sebe hořet. ,,Kdo jsi? A co chceš?“ ptal jsem se roztřeseným hlasem. ,,Budeš jen můj,“ promluvil ženský hlas. ,,Pusť mě ven! Chci pryč! Už to není sranda,“ řval jsem. Ještě že tak, protože mě zaslechla Bára, která mě hledala.
Doběhla pro svého otce, který musel dveře sklepa vypáčit. Vytáhli mě ven zcela bledého a ledového. Doma jsem dostal co proto. Nicméně Bára později zjistila, že se v domě kdysi z nešťastné lásky oběsila nevěsta. Od své smrti se snaží nalákat dovnitř muže, aby si je vzala. Co přesně to znamená, raději nezkoumám. Dodnes dům obcházím obloukem a dávám si velký pozor, abych se nedíval do oken.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
