Jirka (33): Život se mi rozpadá pod rukama. Partnerka už se mnou zůstává jenom kvůli dětem

Už jsme spolu dvanáct let a Šárku (35) pořád miluji stejně. Vím, že je to moje osudová žena. Máme spolu dvě krásné děti, které jsou pro nás vším. Jenže Šárka mi nedávno řekla, že už mě nemiluje. Prý se mnou zůstává jen kvůli dětem. Hrozně mě to zdrtilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivan (34): Partnerka chtěla ve vztahu víc svobody. Ona vyráží do společnosti, já sedím doma se synem

Byl jsem nejšťastnější muž na světě

Poznali jsme se před dvanácti lety v práci. Já byl brigádník, ona mě zaučovala do chodu společnosti. Stačil mi jeden pohled do jejích hnědých očích, abych věděl, že to je ONA. Žena mého života. Začátky byly trochu kostrbaté, protože nebylo lehké získat její srdce. Když jsme se stali oficiálně párem, byl jsem šťastný jako blecha.

Pak vzaly věci rychlý spád. Bydlela s kamarádkou v podnájmu, kam jsem se přistěhoval. Několik let jsme bydleli v malém pokoji. I tak jsem byl šťastný. Měl jsem tu nejlepší ženskou pod sluncem. Mimo to, že je Šárka krásná žena, je i chytrá a je s ní sranda. Po pěti letech se nám narodila Anežka. Ještě víc nás to spojilo.

V té době už jsme bydleli v rodinném domě. Všechno bylo sluncem zalité. O dva roky později se narodil Vítek. Když se mě někdo zeptal, jak se mám, mohl jsem vždy s klidným svědomím říct, že naprosto báječně. Skutečně jsem byl roky po boku své partnerky šťastný. Myslel jsem si, že to vydrží napořád.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (33): Máme se brát, ale partnerka se zeptala na počet žen v mém životě. Zadělala tím na pěkný malér

Po 12 letech mi řekla, že už mě nemiluje

Roky plynuly a já se těšil ze své rodiny. Děti prospívaly, Šárka s věkem kvetla v ještě krásnější ženu. Byla úspěšná na všech frontách. Byla jak skvělou přítelkyni, tak i maminkou, společnicí, kamarádkou a člověkem, kterému jsem bezmezně věřil. O to horší je pro mě zjištění ohledně jejích citů. Před pár měsíci se začala chovat jinak, než jsem zvyklý.

Už ke mně nebyla tak milá a otevřená. Uhýbala mým dotykům a polibkům. Když jsme měli možnost jet někam jen my dva, najednou to odmítala. Jako kdyby se mnou nechtěla být sama. Když to začalo drhnout i v ložnici, lekl jsem se. Neumím moc řešit citové záležitosti. Nevím, jak se na věci ptát. I tak jsem to musel překonat a zjistit, co se děje.

Šárka nejprve tvrdila, že nic. V jejích očích jsem ale viděl něco jiného. Tak dlouho jsem naléhal, až mi řekla pravdu. Tvrdou a bolestivou pravdu o tom, že už mě nemiluje. „Nemusíš se ale bát. Neopustím rodinu. Děti nás potřebují," dodala. Já zůstal jen opařeně sedět a zjišťovat, co jsem udělal špatně.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (35): Někdy lituji, že jsem se stala matkou. Jenom kvůli synovi zůstávám s mužem, kterého nemiluji

Nepřeji si nic jiného, než aby mě zase milovala

„Nic jsi neudělal špatně. Někdy se to prostě stane. Moje city ochably. Nedá se s tím nic dělat," přiznala se. Poznal jsem, že je z toho sama smutná. Já se teď snažím udělat cokoliv, aby mě začala znovu milovat. Mám ale pocit, že čím víc se snažím, tím víc ji od sebe odháním.

Anežka už je velká a začíná si všímat svět kolem sebe. Šárka mě prosila, abychom dětem nic neříkali a dál se chovali jako rodina. Nevím, jestli to dokážu. Zjištění, že už mě nemiluje, je velmi bolestivé. Lépe bych snad pochopil, kdyby měla milence. To bych se na ni mohl zlobit. Ale takhle? Pořád ji miluji a budu doufat, že náš vztah má ještě šanci. V životě už nenajdu ženu jako je ona.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Šarlota (32): Během let se z našeho vztahu vytratila láska. Už i dcera se ptá, co se děje

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.