Jitka (29): Zhubla jsem kvůli příteli a nesnáším to. Jako baculka jsem byla šťastná, ale nechci o něj přijít

Jitka (29): Zhubla jsem kvůli příteli a nesnáším to. Jako baculka jsem byla šťastná, ale nechci o něj přijít

Jitka měla vždycky pár kilo navíc, ale byla sebevědomá a její váha jí nedělala problém v seznamování s muži. Když potkala Zdeňka, zamilovala se a on ji prosil, aby trochu zhubla. Teď má sice váhu, se kterou je Zdeněk spokojený, ale Jitka je nešťastná.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 02. 06. 2020 11:00

Když jsem byla malá holka, bývala jsem hubená jak lunt. Pořád jsem sportovala a máma mě musela kolikrát nutit do jídla. To se trochu změnilo na střední škole, kdy jsem se věnovala více učení než sportu a moje životospráva dostávala zabrat. Přibrala jsem hodně kilo, ale nebyla jsem vyloženě obézní. Měla jsem prostě jen trochu baculatější postavu, která měla ale pěkný symetrický tvar.

Já jsem se sebou byla spokojená. Občas jsem jezdila na kole, nebo chodila na procházky, ale to vše jen jako relax, ne proto, abych hubla. Navíc chlapi po mně pořád pokukovali, takže jsem si opravdu nestěžovala.

Chtěla jsem se mu líbit

Jednoho dne jsem potkala Zdeňka. Prodával v obchodě se sportovním oblečením a pomohl mi vybrat to, co jsem potřebovala. Moc se mi líbil a bylo vidět, že já jemu taky. Nehodlala jsem na nic čekat a rovnou ho pozvala na kávu. Za pár dní jsme měli první schůzku a od té doby jsme spolu randili.

Rádi jsme chodili do restaurací a vyjeli si i na kole. Jenže po nějaké době mi Zdeněk nenápadně naznačil, že si všiml, že hodně jím. Trochu se mě to dotklo. Řekl mi, že to nemyslel zle, má mě rád, ale mnohem víc by mi prý slušelo, kdybych měla o pár kilo méně. Nechtěla jsem o něj nechtěla přijít, tak jsem začala více cvičit. První kila jsem shodila docela rychle a nemůžu říct, že bych se cítila nějak blbě. Zdeněk mě chválil a řekl, že nesmím polevit, aby se nedostavil jojo efekt. A tak jsem makala ještě víc, musela jsem si vážit jídlo na gramy a počítat kalorie.

Nesnáším to

Když jsem si jednou vzala sušenku, Zdeněk na mě řval, že jsem se zbláznila a budu zase tlustá. Opakovala jsem mu, že tahle váha mi už stačí, ale on říkal, že ještě pár kilo a budu perfektní. Vždycky mi pak lichotil, jak jsem krásná a sexy. Jednou mi za odměnu koupil erotické prádlo. Ale nebylo mi. Říkala jsem mu, že vzal schválně malou velikost. Ale on to neslyšel.

Když neřešil moji váhu, tak byl úplně zlatý. Poznala jsem jeho přátelé, ti si mě oblíbili, byli jsme i na společné dovolené. Milovala jsem ho, ale jakmile přišlo na jídlo a vážení, měla jsem už deprese. Nebavilo mě se pořád hlídat a nedat si to, na co mám chuť, ale vydržela jsem. Dostala jsem se na váhu, kterou si Zdeněk vysnil a on mě opěvoval, že jsem bohyně. Jenže já se necítila vůbec dobře. Neměla jsem z toho radost. K cvičení jsem měla odpor a jídlo jsem si už neuměla ani vychutnat. Nemohu si pomoct, ale nejsem to já. Když jsem byla baculatější, bývala jsem mnohem šťastnější.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.

 

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články