Jitka (33): Nemůžu se dočkat, až mi tchyně zmizí ze života. Od porodu bydlí u nás a kecá do všeho

Tchyně měla vždycky potřebu říkat nahlas, co si myslí. Když se mi narodil syn Viktor, její chování se ještě zhoršilo. Jsou s mým manželem Petrem (40) jedna ruka. Pořád mi zasahují do výchovy, jako kdybych nevěděla, co mám dělat.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (40): Když tchyně zjistila, že mám řidičák, rozhodla se, že ji budu vozit po nákupech

Tchyně mi vždycky do všeho mluvila

Pro Petra nebylo tajemstvím, že jeho matku zrovna nemusím. Ona je Květa (63) poměrně panovačná ženská. Ze všeho nejraději rozdává své přemoudřelé rady. Vzhledem k tomu, že nejsem konfliktní typ, naučila jsem se to filtrovat. Skousla jsem toho od ní vážně hodně. Ze začátku měla tendence říkat mi, jak to má u nás doma vypadat.

Co mám Petrovi vařit nebo v čem mám prát. Trvalo mi skutečně dlouho, než jsem jí dokázala, že jsem schopná ženská a nemusí mi stát za zády. Sotva jsem měla pocit, že už mě bere, přišla v mém životě změna. S Petrem jsme čekali dítě. Květa začala všechno plánovat dřív než my. Musela jsem se v duchu smát. Neměla jsem totiž v plánu se jejími radami nikterak řídit.

Těhotenství bylo kvůli tchyni hotovým utrpením. „Tu kávu bys pít neměla," slyšela jsem často. „A možná bys měla jíst víc ovoce," rozdávala další rady. „A to pořád chodíš do práce?" nedalo jí spávat, že od začátku neležím doma, ale jsem stále aktivní. Nebylo snad dne, kdy bych nedostala nějakou „cennou" radu. Kolikrát jsem měla chuť ji vyhodit, ale to by přes Petra neprošlo. Vždycky stál spíše za matkou.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (28): Budoucí tchyně mi bez okolků řekla, že pro jejího syna nejsem dost dobrá

Kvůli tchyni jsem přišla o mateřské mléko

Sotva jsem porodila, tchyně se k nám nastěhovala. Tvrdila, že jen na dobu šestinedělí. Měla jsem vztek. Já u sebe chtěla svou mámu. Ne Květu, která jen kritizuje. Od prvního dne po návratu z porodnice mi do všeho kecala. „Už bys měla kojit," hlídala mi čas. „Jděte ven, ať je malý na vzduchu," vyháněla nás.

Musela být u každé lékařské prohlídky. Už i doktorka se mě stranou ptala, proč tchyně pořád chodí se mnou. Styděla jsem se za to. Květa bedlivě sledovala motorický vývoj malého Viktora. „Neměl by se už přetáčet?" začala plašit ve třech měsících. „Mě se nějak nezdá, měla bys ho vzít k doktorovi," přikazovala mi.

Měla jsem co dělat, abych svou trpělivost udržela na uzdě. Když bylo malému půl roku, začala mi diktovat, abych ho odstavila. Nebyl k tomu jediný důvod. Mléka bylo dost a syn ho krásně přijímal. Tchyně ale byla přesvědčena, že už by měl být jen na příkrmech. Tak mě tím deptala, až jsem o mlíčko přišla. Věděla jsem, že se jí musím postavit.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (34): Tchyně dělá rozdíly mezi vnoučaty. Ohradila jsem se, ale bohužel to nepomohlo

Těším se na den, kdy mi tchyně zmizí ze života

„Myslím, že už se můžeš odstěhovat. Všechno zvládám. Akorát se tu mačkáme," řekla jsem jednou. „Zvládáš? Ty máš vážně pocit, že to všechno zvládáš?" vysmála se mi. „Nebýt mě, máš tady pořád binec. Petr by neměl co jíst a o malým ani nemluvím," bědovala. „Až si budu jistá, že to zvládáš, odejdu. Zatím ale zůstávám," pronesla rázně.

Hledala jsem útěchu u Petra, ale ten dal matce za pravdu. Oba ze mě udělali neschopnou mámu, která neví, co dělá. Několik nocí jsem kvůli tomu probrečela. Viktorovi je už rok a tchyně pořád bydlí s námi. Teď mě nutí, abych ho učila na spaní v jeho pokoji. Já se na to ale necítím. Chci ho mít v noci u sebe. Jenže Květa se opět spojila s Petrem. Tlačí na mě. Nemohu jako matka nic rozhodnout sama. Je mi z toho tak smutno. Nemůžu se dočkat dne, kdy ta ženská zmizí z mého života. Podle všeho si na to ale budu muset ještě počkat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (32): Tchyně mi pomáhá hlídat syna. Když jsem zjistila, co s ním dělá, šly na mě mrákoty

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.