Kamil (39): Mému bratrovi se hroutí život. Netuší však, že za to můžu já

Máma s tátou o prvního syna tragicky přišli. Když mu byly tři měsíce, nabouralo do nich auto a Kryštof nehodu nepřežil. Dostávali se z toho dlouho, nakonec v sobě ale našli sílu a narodil se jim Michal – můj o šest let starší bratr.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (32): Máma mi zkazila dětství a i dnes mi ničí život. Co na to říká odborník?

Můj příběh se začal psát později…

Jak jsem se později dozvěděl, nebyl jsem tak úplně plánovaný. Rodiče už totiž byli starší a měli mě po jejich čtyřicítce. Po tom, čím si prošli, věnovali o to větší péči a pozornost Michalovi, který byl velký rošťák a dával jim pořádně zabrat. Navíc měli statek, takže celé dny dřeli a pořád jeli na plný plyn.

Do toho jsem se narodil já. Samozřejmě, že mě milovali, jenže už zkrátka neměli tolik síly, energie a ani času, jako když se narodil Majk, jak mému staršímu bráchovi říkám. Když jsem přišel na svět, začínal chodit do první třídy.

Našim doma pomáhal, staral se i o mě a v podstatě mě z velké části vychoval. Měli jsme akční dětství, každou volnou chvíli jsme něco podnikali a všude nás bylo plno. Jenže rodiče na mě neměli moc času, a čím jsem byl starší, tím víc mi to bylo líto. Máma před pěti lety onemocněla a zemřela. Táta se šíleně trápil, už se z toho nedostal a o půl roku později odešel tam nahoru za ní.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (33): Vybrala jsem si špatného bratra. S tím druhým bych byla šťastnější

Měli ho radši

S bráchou jsme si v té době žili oba své životy. Mě ale pořád trápilo, že jsem mámu s tátou vlastně nikdy nestihl pořádně poznat. Navíc jsem bydlel na druhé straně republiky a nebyl jsem ani u toho, když sváděli své poslední životní bitvy.

Nejspíš to všechno bylo i tím, že jsem věděl, že ke mně necítí to, co cítili k Michalovi. I když to nikdy neřekli, věděl jsem, že ho mají radši. Častěji si volali, navštěvovali se a byli spolu propojeni. U mě to bylo jiné.

Oženil jsem se, s Erikou jsme ale děti neměli a po pár letech se naše manželství rozpadlo. A postupně ochladly i mé vztahy s bráchou. Vrcholem bylo, když jsem se z trucu zasekl a nejel jsem na pohřeb mámy ani táty. S Majkem jsme si tehdy vyměnili několik ostrých zpráv a od té doby jsme se neviděli. On se měl dobře, žil na baráku s manželkou a dvěma dětmi, zato já jsem obýval pronajatou garsonku a z práce jsem nosil ušmudlaných 15 tisíc měsíčně.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (46): Rozvedl jsem se, teď chci manželku zpátky. Co na to říká vztahový poradce?

Poslal jsem na něj kontrolu

Cítil jsem, jak mi život utíká mezi prsty a čím dál více jsem mu záviděl. Nejen to, že se mu daří, ale i to, jaký měl vztah s našima. A tak jsem udělal něco, na co nejsem vůbec pyšný, jenže v té době jsem si nemohl vůbec pomoct. Tušil jsem, že jeden obchod, ve kterém brácha jel, nemusel být úplně čistý, a tak jsem na něj anonymně poslal kontrolu.

Pak už to šlo rychle. Majk se dostal do finančních problémů, přišel o auto, pak se museli přestěhovat a skončilo to tím, že od něj odešla i žena s dětmi. Minulý týden mi volal, že se rozvádí. „To mě mrzí,“ řekl jsem mu. On však netuší, že za to všechno můžu já. Žádný pocit úlevy však necítím.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.