Leona (32): I když jsem už dospělá, můj otec má stále potřebu mě vychovávat. Jsem z toho nešťastná

Máma byla přísná a táta byl ten, co nás vždy vzal pod svoje křídla a utěšoval. Proto jsem se nestačila divit, když se jeho přístup ke mně výrazně změnil. Nepoznávala jsem ho.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (45): Být nejlepší za každou cenu se mi nevyplatilo, lidé se mě bojí a někteří mě i nesnášejí

Neuměl rozlišit, co je rada a co je už otravné rýpání

Když jsem začala vést vlastní život a našla si podnájem, byl to táta, kdo mi pomáhal se stěhovat, řešil moje smlouvy a sem tam přivezl nějaký nákup. Byla jsem za to vděčná, začátky byly těžké, než jsem se naučila hospodařit. Změnila jsem časem práci a finančně jsem si přilepšila. Našla jsem si po čase přítele Petra (30). Netrvalo dlouho a v bytě jsme už bydleli dva.

Zhruba v tomto období to s tátou začalo. Stále si Petra prověřoval, jaký je, z jaké je rodiny, co jeho rodiče. Řešil, proč bydlíme v podnájmu, proč se nepustíme do vlastního bydlení. Někdy to bylo už otravné, jako kdybych byla malá holka. Po pěti letech vztahu jsme čekali miminko a táta se svou péčí přitvrdil.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (28): Moje rozhodnutí zničilo život celé rodině. Nemůžu se z toho vzpamatovat

Jako starší vím přece víc než ty

Neustále rýpal, že jsme si měli nejdřív zařídit bydlení a až pak zakládat rodinu. Bral to jako naši (moji) nezodpovědnost. Začal mě zahlcovat inzeráty na byty a baráky. Snažil se mi i vnucovat svoje peníze, pokud nemáme na základ pro hypotéku. Pořád měl nějaký problém.

Když to nebylo bydlení, byla to moje váha během těhotenství, prý jsem moc tlustá, málo se hýbu. Denně mi volal a ptal se dokola na stejné věci, co to bydlení, kolik jsem dnes ušla kroků a kdy bude svatba.

S narozením dcery jsem doufala, že se táta uklidní a jen si bude užívat roli dědečka. Omyl. Měl ještě větší potřebu nám do všeho mluvit. Zdálo se, že i o kojení ví více než já, řešil za nás otázku očkování a rovnou nám řekl, že si to nepřeje. Petr mě požádal, ať s otcem promluvím, nebo to udělá on. Toho jsem se bála nejvíc.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (34): Sestra má v životě smůlu. K problémům zaujala značně svérázný přístup

Prý jsem nevděčná

Moc se mi do toho nechtělo, táta měl vždy na vše odpověď. Naprosto otevřeně jsem ho požádala, aby utlumil svou potřebu nám do všeho mluvit, že je nám to nepříjemné a musíme si některými věcmi projít sami, stejně jako kdysi on. Urazil se, že jsem nevděčná, že takto mě nevychoval. Řekl, že jsem se ho dotkla, a požádal mě, ať odejdu. Už to jsou skoro tři týdny, co se neozval, nezavolal, za vnučkou nepřišel, telefon mi nebere.

Jsem teď zmatená, jestli jsem neměla raději mlčet. Je sám, matka ho před lety opustila  a možná tím, že řeší náš život, zaplňuje prázdnotu v tom svém. Mám nyní výčitky, zdali nebylo lepší poslouchat jeho nevyžádané rady než to, že spolu nemluvíme vůbec.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.