Facebook
Instagram
Asi žádný muž nemá rád otázku své partnerky ohledně její váhy. Marek jednu takovou dostal, a protože se domníval, že může být upřímný, řekl, co si myslí. Jak to dopadlo?
Nikdy jsem si nevybíral partnerky podle vzhledu, respektive se mi samozřejmě musely líbit, ale nijak zvlášť jsem neřešil, aby měly míry modelek.
Důležité bylo, abychom si rozuměli
Měl jsem partnerku, která byla vysportovaná, samá šlacha, měl jsem i vychrtlou, normální, ale i baculatou. Pravda je, že vyloženě obézní ženu bych asi nechtěl, ale jinak jsem postavu zkrátka neřešil. Důležité bylo, aby měla charisma. Pak jsem potkal Žanetu.
Měl jsem ji moc rád
Žaneta byla takový smíšek. Neuvěřitelně pozitivně naladěný člověk a byla radost být v její společnosti. Líbilo se mi, že jsme si kolikrát o půl dvanácté večer nechali poslat pizzu a ona neřešila žádná kila. Ani nemusela, vypadala dobře.
Jenže pak jí umřel milovaný pejsek, a to nesla velmi těžce. Já to chápal, protože jsme kdysi v rodině taky měli mazlíčka a když nás opustil, bylo mi z toho těžko. Žaneta svůj žal zaháněla jídlem a pila často alkohol. Nic jsem jí neříkal, každý má svůj způsob, jak se s tím vypořádat. Jediné, v čem jsem ji trochu brzdil, bylo to, aby se neopíjela tak moc a tak často. Pochopila to a zaměřila se na jídlo. To vedlo k tomu, že za dva měsíce přibrala, za další měsíc jí váha stoupla ještě víc. Za celou dobu jsem jí nic neřekl, protože jsem ji měl rád. Ale když jsme měli jít na svatbu mého bratra, šel jsem s ní vybrat nové šaty, a to byl horor.
Nepříjemná otázka
Žaneta si vzala menší číslo a začala vyšilovat, že se do šatů nevejde. Ochotně jsem ji přinesl větší, ale ani do nich se nevešla. Když už se do některých oblékla, s odporem se prohlížela se a řekla: „To je hrůza. Přijdu ti tlustá?“
Nemyslel jsem si, že by byla typ, který se uráží, domníval jsem se, že mohu být naprosto otevřený. „Tak, máš víc kilo, než když jsem tě poznal“ a chtěl jsem pokračovat, že to ale není vůbec důležité, jenže z Žanety šlehaly blesky. „Cože?! Takže už se ti nelíbím?“ vyjela po mně. Opakoval jsem, že to jsem vůbec neřekl. „Ale jsem tlustá,“ vynucovala si odpověď.
Hádal jsem se s ní, že není, že je pouze silnější, než byla, ale nemělo to cenu, Žaneta se naprosto iracionálně urazila a naštvaně odešla. Běžel jsem za ní a smál se, že se kvůli takovému nesmyslu nebudeme hádat, ale ona se ušklíbla, že až zhubne, tak se ozve. Od té doby se neozvala, nereaguje a já nechápu, co tak strašného jsem řekl, když sama věděla, že nevypadá tak jako dříve.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
