Facebook
Instagram
Život někdy dokáže být pořádně krutý a nespravedlivý. Přesně takový je i k paní Marii, která si prožila více starostí než radostí. Teď se navíc bojí, že ji už nic dobrého nečeká.
Jako mladá jsem otěhotněla. Bylo mi čerstvých 18, můj tehdejší partner ještě neměl práci a rodiče s naším vztahem nesouhlasili. Dítě jsem hodně chtěla, věděla jsem ale, že se o něj sama nepostarám a že mi nikdo nepomůže. Šla jsem proto na potrat a doufala, že se vytouženého miminka dočkám později.
Těžká nemoc i nehoda
Jenže jsem tehdy asi urazila toho nahoře a on mi to vrátil i s úroky. Po několika letech jsem potkala Jardu. Vzali jsme se a měli jsme se rádi. Jenže o tři roky později vážně onemocněl a zemřel.
Dlouho jsem se z toho dostávala, pomáhal mi však Rudolf, do kterého jsem se později zamilovala. Nebyli jsme svoji, ale bydleli jsme spolu. Měl dva kluky, kteří žili s jeho bývalou manželkou, ale brávali jsme si je na víkendy i na prázdniny. Chtěli jsme i svoje dítě, ale nějakou dobu nám to nešlo. Pak mi jednou zazvonil telefon a na druhé straně linky mi oznámili, že Ruda havaroval a nehodu nepřežil.
Chtěla jsem začít znovu
Zhroutila jsem se a nějakou dobu jsem nebyla ničeho schopná. Na další vztah jsem neměla ani pomyšlení a deset let jsem byla sama. Z města jsem se odstěhovala na vesnici, kde jsem se snažila na všechno zlé zapomenout. Chtěla jsem začít znovu a to se mi pomalými krůčky povedlo. A dokonce jsem se znovu zamilovala.
Bylo to krátce po mé padesátce. Už nějakou dobu jsem sledovala, že mě balí Vašek, soused od vedle, ovšem na začátku jsem tomu nevěnovala pozornost. Začala jsem ale zjišťovat, že je to fajn chlap, a tak jsme spolu začali trávit čas. Smířila jsem se s tím, že děti už mít nebudu, byla jsem ale ráda, že jsem zase šťastná. Jenže pak přišla další rána. Vašek mi chtěl opravit něco na střeše, z té ale nešťastně spadl a po dvou dnech v nemocnici svůj boj prohrál.
Děsím se…
Pohřbila jsem třetího chlapa, kterého jsem milovala. Naše vesnice je malá a můj osud každý dobře zná. Dokonce o mně říkají, že jsem černá vdova, a chlapi si ze mě dělají legraci, že se mě bojí. Smiřuju se s tím, že další vztah mít nebudu. A už ho vlastně ani nechci, protože se děsím toho, jak by to zase dopadlo.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.
