Marika (37): Manžel přišel s nápadem, abychom se přestěhovali na vesnici. Život se nám proměnil v horor

Když jsem byla malá, ráda jsem jezdila k babičce a dědovi na venkov. Měli malé hospodářství, což se mi líbilo, ale časem jsem pochopila, kolik práce je třeba tomu věnovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (34): Našla jsem si rozvedeného muže, což by nebyl takový problém, jako dítě z předchozího manželství

Přestěhujeme se na venkov, tam se žije jinak

Filip, můj manžel, se vždy tvářil, že má rád městský život a mně to samozřejmě vyhovovalo. Když přišla na svět naše dvojčata, bylo o zábavu postaráno, a to od rána do večera. V jejich roce přišel Filip s nápadem, abychom se přestěhovali do domečku, ideálně na vesnici. Nadšená jsem úplně nebyla, ale měl pravdu v tom, že na venkově se žije klidněji a pro děti bude lepší příroda než pískoviště mezi paneláky. Souhlasila jsem. Našli jsme dům, který sice potřeboval pár oprav, ale jinak se tam dalo bydlet téměř hned. Během tří měsíců jsme se stěhovali. Zprvu jsem byla nadšená už třeba jenom proto, že jsem se zbavila sousedů, kteří vrtali od rána do večera. Tím to ale skončilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (28): Zamilovala jsem se až po uši. On mou lásku opětoval, přišel však s šokujícím návrhem

Chtěl mít vše domácí, tak jsme začali hospodařit

Děti mi dávaly dost zabrat. Jsou to kluci a ti vždy zlobí víc než holky. Zhruba po půl roce, co jsme se usadili, a dům opravili, přišel Filip s tím, že by chtěl začít hospodařit. Byl to šok, nikdy o ničem takovém nemluvil. Rád by si pěstoval vlastní zeleninu, ovoce, slepice na vajíčka, králíky a prase na maso. Jako to dělají ve vsi všichni.

Chytl se toho velmi rychle, takže peklo mohlo začít. Neměla jsem jediný pádný protiargument. Co je lepšího, než aby děti jedly bio ovoce, bio maso. Vše zrealizoval celkem rychle. Byl šikovný, takže kurník postavil během pár dnů, následovala králíkárna, po ní chlívek. Postupně jsme pořídili všechna zvířata.  Pečlivě si nastudoval, jak se o ně starat, krmit je a mě jen zasvětil, co vše budu dělat, až on odjede do práce.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (31): Myslela jsem, že máma má milence. Její vysvětlení mě odzbrojilo

Selka z donucení

Žiji na vesnici, ráno vstávám brzy, protože musím zalít zahradu, dát slepicím, obstarat králíky. Jediné, co odmítám, je starost o prase, trochu se ho bojím. Vše dělám s dětmi na zádech, večer padám totálně vysílená do postele, jsem nešťastná a trápím se. Filip mě sice o víkendech vystřídá, ale zbylých pět dní v týdnu hospodařím já. Těšila jsem se, že začneme s dětmi jezdit na dovolené, na výlety. Jenže o tom si můžu nechat jen zdát, protože se nám nemá kdo o zvířata postarat. Zlatý panelák.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.