Martina (50): Myslela jsem, že mi manžel koupil k výročí auto. Jenže ono nebylo pro mě

Když jsem při úklidu v manželově pracovně našla fakturu od nového auta, zaradovala jsem se. Hned mě totiž napadlo, že je pro mě. Blížilo se 30. výročí naší svatby. Úžasný dárek, nemyslíte? Vyhlížela jsem den, kdy mi Vláďa předá klíčky.

Mohlo by Vás zajímat:

Květoslava (66): Na desáté výročí manželovy smrti jsem našla v knize vzkaz, který mi na stará kolena změnil život

Manžel byl živitel rodiny

Za těch dvaatřicet let, co jsme spolu, jsme zažili hodně. Jak to dobré, tak to zlé. Za největší úspěch a pýchu považuji naše dva syny Daniela (18) a Michala (22). Dan ještě bydlí s námi, ale myslím si, že to nebude trvat dlouho a také z rodného hnízda vyletí. Pak zůstaneme s Vláďou sami. Trochu se toho bojím. Říká se, že některé vztahy odchod dětí neunesou.

U nás doma to funguje tak, že manžel je živitel rodiny. Vydělává dost za nás oba, takže moje práce kosmetičky je spíše koníčkem než obživou. Věnuji se hodně domácnosti a zahradě. Uklízím celý dům sama. Neříkám to proto, že by mi to vadilo, ale protože jsem spíše žena v domácnosti. Baví mě se o své chlapce starat.

Nedávno jsem si to namířila i do manželovy pracovny. Je tedy pravdou, že si nepřál, abychom mu tam chodili. Ale já chtěla jen vysypat koš a odnést nádobí. Sebrala jsem hrníčky od kávy a měla se k odchodu. Vtom můj zrak padl na dokument, který ležel na stole. Jednalo se o kupní smlouvu na nové auto. Přesně takové, které jsem si roky přála.

Mohlo by Vás zajímat:

Leoš (35): Žena mi na sedmé výročí svatby oznámila, že ví o mých záletech. A že mi je schvaluje

Místo auta jsem dostala náušnice

Začala jsem se tetelit blahem. ,,To bych do něj teda neřekla,“ mumlala jsem si a s úsměvem opustila pracovnu. Myslela jsem si, že to auto pořídil jako překvapení k blížícímu se výročí svatby. Neměla jsem šanci jeho dar přebít, tak jsem alespoň objednala stůl v drahé restauraci a plánovala, že mu pořídím novou kravatu.

Den před výročím jsem navštívila kadeřníka a koupila si nové šaty. Přece jen, bylo co slavit. Sešli jsme se v restauraci. Byla jsem natěšená jako malé dítě. Ťukli jsme si na společně strávené roky. Vláďa mi podal menší krabičku. Nervozitou se mi klepaly ruce. Láskyplně jsem se na něj usmála a snažila se předstírat překvapení, i když jsem o autě věděla.

Jenže uvnitř krabičky nebyly klíčky od auta, ale náušnice. ,,Co to má znamenat?“ vyjekla jsem. ,,Nelíbí se ti?“ zeptal se manžel. Ze samého šoku jsem jen koktala, jak jsou krásné. Vláďa ale nemohl nepostřehnout moje zklamání. ,,Mohu je klidně vyměnit, stačí říct,“ pronesl a pohladil mě po ruce. Mně v hlavě šrotovaly myšlenky, pro koho je tedy to auto.

Mohlo by Vás zajímat:

Silva (41): Dárek od manžela ke čtyřicetinám mi vyrazil dech. Málem jsem vyrazila i jeho

Auto bylo určené pro milenku

Romantická atmosféra byla fuč. Zvědavost byla silnější než já. ,,Pro koho je tedy ten kabriolet?“ zeptala jsem se a doufala, že ty klíčky z manžela ještě vytáhnu. Jenže Vláďa místo toho zkoprněl a hledal slova. Tedy spíše vymýšlel lež, která by v tu chvíli neprovalila to nejhorší. ,,Já čekám! Pro koho je to auto?“ zeptala jsem se znovu a ťukala prstem do stolu. Věděl, že nemá smysl zapírat.

Už přes rok má milenku. Auto je samozřejmě pro ni. Nebýt toho, že jsem na to přišla, nikdy by na rozvod nedošlo. Vláďa se rozhodl, že když už to tedy vím, nebude mě dále podvádět a požádal o rozvod. Tak dopadla oslava třiceti let našeho manželství. Auto vem čert! Já ale Vláďu miluju a jsem schopna mu odpustit.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (25): Kamarádka přede mnou skoro rok tajila svého partnera. A měla k tomu dobrý důvod

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.