Facebook
Instagram
Když Milan zjistil, že je Milada náměsíčná, přišlo mu to vtipné. To ale jen do chvíle, než pochopil, jak to může být nebezpečné. Každou noc teď usíná se strachem, aby se Miladě něco nestalo.
Přišlo to jako rána z čistého nebe. Jednou v noci jsem se probudil a našel svoji ženu v podivném stavu, jak se chystá péct bábovku. Byla jedna hodina, takže jsem ji zase odvedl zpátky do postele. Když si ráno nic nepamatovala, pochopil jsem, že máme problém.
Manželka si nechtěla připustit, že je náměsíčná
Když se to stalo poprvé, přišlo mi to vtipné. Milada (43) byla roztomilá, jak v noční košili šlehá sníh na bábovku. Až její strnulý výraz mi prozradil, že není duchem přítomna. Navíc nešla vůbec probrat. Měl jsem pocit, že mě vůbec nevnímá. Musel jsem ji vzít za ruku a odvést do postele. Když ráno viděla tu spoušť v kuchyni, sváděla to na mě.
,,Miláčku, já se v jednu ráno nerozhodl péct bábovku, já ne,“ smál jsem se a ona znejistěla. ,,To jako že já? To bych si snad pamatovala, ne?“ opáčila a šla to uklidit. ,,Vždyť já bábovku ani neumím, prosím tě,“ argumentoval jsem a nechal to být. Jenže to byl teprve začátek. O několik dní později se to opakovalo. To šla Milada pro změnu luxovat. Působila jako robot. Vůbec na mě nereagovala.
Situace se začala pravidelně opakovat. Nejhorší na tom bylo, že si to manželka skutečně druhý den nepamatovala. Měla tendenci házet vinu na mě. Pochopil jsem, že je náměsíčná. Bylo nutné, abych o tom přesvědčil i ji samotnou.
V náměsíčnosti šla mýt okna
Vždycky, když jsme společně ulehli, snažil jsem se spát jen na oko. Pořád jsem podvědomě hlídal, kdy Milada vstane a půjde něco dělat. Někdy mě to vzbudilo, někdy jsem spal tak tvrdě, že jsem její pochůzky prošvihl. Naposledy, když takhle bloudila, šla mýt okna. Přišel jsem za pět minut dvanáct.
Měla připravené štafle u otevřeného okna. Okamžitě jsem ji stáhnul dolů. Stihl jsem si udělat pár fotografií, abych jí to ráno mohl ukázat. Následně jsem ji profackoval, aby se probudila. To se nepodařilo, takže jsem ji doprovodil do postele. Do rána jsem neusnul. Byl jsem nervózní z toho, co se mohlo stát, kdybych se nevzbudil.
Ráno jsem Miladě ukazoval fotografie. ,,To není možný přeci,“ kroutila nad tím hlavou. ,,Jak to, že si to nepamatuji?“ divila se. ,,Jsi zkrátka náměsíčná, ale už to přestává být sranda,“ řekl jsem a požádal ji, aby s tím někam zašla.
Na noc uklízím všechno, čím by si mohla ublížit
Dostala na výběr buď nějaká psychofarmaka, nebo možnost vyzkoušet nejprve léčbu homeopatiky. Začala pitím bylinkových uklidňujících čajů. Jsou ale k ničemu, nemají na ni žádný účinek. Takže došlo na zmíněná homeopatika. Jisté zlepšení tu je, protože náměsíčnost ji popadne tak dvakrát do týdne.
Já každý večer před spaním zamykám, co jde. Tak moc se bojím, že dokonce schovávám nože, žehličku. Vlastně všechno, co je potenciálně nebezpečné. Na noc nás zamykám a klíče mám pod polštářem. Doktor nás upozornil, že někdy náměsíční opouštějí i byt. To je moje noční můra. Snad to odejde stejně rychle, jako to přišlo. Myslím si ale, že už nikdy vedle Milady nebudu spát klidně. Ten strach tam pořád je.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
