Facebook
Instagram
Miluše má už měsíc tichou domácnost, a to doslova. Její manžel s ní odmítá mluvit, protože má jiný názor na očkování. Místo toho, aby se usmířili, jí dal nůž na krk.
S manželem jsme byli vždycky pozitivně naladění a zdravotní potíže jsme si tolik nepřipouštěli, i když jsme je měli. Snažili jsme se prostě radovat z maličkostí a každého dne.
Manžel nemluvil o ničem jiném než o covidu
Kvůli pandemii se náš život změnil, tedy spíš Bohoušův, já jsem se snažila dál žít tak, jak jsem byla zvyklá. To manžel nemluvil o ničem jiném než o koronaviru. Také jsem z toho měla obavy, ale místo koukání na televizi jsem byla raději na zahrádce.
A pak přišlo další téma, očkování. Jsem těžký diabetik, manžel má cukrovku také, ale k tomu je ještě kardiak, obtloustlý a sedmdesátku překročil vloni. Navíc ho trápí neuropatie a koleno. Suma sumárum, je rád, že chodí a že udýchá i pár schodů, které vedou do domu.
Bojím se nežádoucích účinků
Nikdy si extra nestěžoval, teď ale začal šílet. „Musím se dát očkovat! Jsem riziková skupina!“ hulákal na celý obývák. Jenže toho jsem se právě obávala a snažila jsem se s ním o tom mluvit.
„Právě proto, jak na tom jsi, bych byla opatrná. Nechceš chvíli počkat, než se prokáže, že to nebude mít velké nežádoucí účinky?“ naléhala jsem na něj. Myslela jsem to dobře, ačkoliv nejsem odpůrce vakcín, nerada bych, aby měl blbou reakci. Bohouš se rozčílil tak, že mu tlak vyšplhal na sto devadesát, vzal si prášek a šel si lehnout.
Neřekne mi ani ahoj
Další týden mi sdělil, že se objednal na očkování, a nařídil mi, abych šla také. Argumentovala jsem tím, že mi není sedmdesát, a navíc se cítím v pohodě, nehledě na to, že jsem covid prodělala na začátku roku. Když jsem mu řekla, že se očkovat nebudu, odmítl se se mnou bavit. Myslela jsem, že ho to přejde, ale bohužel. Poctivě mlčel celé dny a na moje otázky neodpovídal, až jsem si zvykla a odpovídala jsem za něj.
Teď se změnila pravidla a mohou se očkovat i chronicky nemocní, což Bohouš zaznamenal. Když jsem byla na zahrádce, volal mi syn. „Táta mi volal, že se máš naočkovat. Vy spolu nemluvíte?“ divil se. Šla jsem se Bohouše zeptat, proč mi to proboha nemůže říct sám, ale ani se na mě nepodíval. Večer mi předal lísteček. „Až se necháš naočkovat, tak se budeme bavit. Sděl mi termín,“ stálo tam.
Mile jsem mu odpověděla, že se nemám zatím v plánu nechat očkovat, a prosila jsem, aby už toho nechal. Ani nezvedl zrak, takže dál pokračujeme v mlčení, tedy on. Je to těžké.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
