Petr (33): Přítelkyně se po porodu změnila a já jsem pro ni vzduch. Prý to mám tři roky vydržet

Míšu jsem poznal, když jsem si po vysoké škole hledal práci. Pracovala jako asistentka ve firmě, kde jsem chtěl pracovat. Místo jsem dostal a asi tak měsíc jsem jí nadbíhal, než svolila, že se mnou půjde na rande. Nakonec to byla ona, kdo z nás dvou první řekl, že mě miluje. Našli jsme si spolu byt a já byl moc rád.

Občas jsme se hádali, jako asi každý, ale nebylo to ze začátku nic vážného. Zhruba po třech letech jsem ji našel doma, jak brečí a ona mi řekla, že potratila . Ani jsem nevěděl, že byla těhotná. Od té doby jsme se hádali trochu víc a já dělal všechno proto, aby byla zase jako dřív.

Mohlo by Vás zajímat:

Míra (35): Naše sousedka mě neustále pokouší. Už se to nedá vydržet

Snažil jsem se

Za dva roky opět otěhotněla a tentokrát mi to oznámila hned. Zhruba v pátém měsíci ji doktorka řekla, že ji hrozí předčasný porod a musela do nemocnice. Vše se ustálilo a ona byla doma na rizikovém těhotenství. Měla zakázaný jakýkoliv pohyb, žádná chůze, ani si uvařit, a tak jsem všechno zvládal já a dělal jsem to moc rád. Nechtěl jsem, aby se něco pokazilo. Nakonec se nám narodila zdravá dcera Ella.

Doma jsme se radovali z toho, jak malá roste, ale kdykoliv jsem chtěl Míšu pohladit, odtáhla se ode mě. Já jsem neměl v plánu se s ní milovat, věděl jsem, že potřebuje čas. Ale uběhlo šest měsíců, devět a stále nic. Řekla mi, že to dělat nemůže, když je vedle nás malá, ale malá nebyla vedle nás, spala vedle v pokojíčku. Horší pro mě bylo, že už si se mnou nechtěla ani povídat. Jediné, o čem dokázala mluvit, byla Ella. Já ji miluji, ale řešit každý den plínky a kojení mě nebavilo. Chápal jsem to, jen jsem se prostě chtěl pobavit třeba o práci, nebo se společně podívat na film. Chtěl jsem s Míšou společně usínat, chyběla mi, ale ona se přestěhovala do pokojíčku k dceři.

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (29): Přítel je extrémně šetřivý. Už to ale překročilo únosnou mez

Nevím, jestli to tak dlouho vydržím

Samozřejmě to brzy vyústilo v hádky. Bohužel jen z mé strany, protože Míša na žádnou moji větu nereagovala, dívala se skrze mě a jak jsem domluvil, apaticky odešla za Ellou a žvatlala na ni. Usoudil jsem, že je unavená a chtěl vzít malou ven, ale v tu chvíli začala hystericky křičet, že v žádném případě, ještě bych jí něco udělal. A to mě hrozně urazilo. Nejsem neschopný a rozhodně bych neudělal nic, co by ublížilo dceři. Ale ona mi ji prostě nechtěla nikdy svěřit.

Řekl jsem jí, že nejsem šťastný a ona mi na to odpověděla, že to musím tři roky vydržet. „Proč zrovna tři?!“ zeptal jsem se, ale na to už nic neřekla. Frustruje mě žít s někým, pro koho jsem vzduch. Kdo se mě ani nezeptá, jak jsem se měl, protože ho to vlastně ani nezajímá. Za chvíli bude Ella slavit první narozeniny a Míša je už skoro měsíc zavřená v pokojíčku. Nevím, co se s ní děje, nechce to se mnou řešit, nemluví a pochybuji, že by se mnou šla do poradny. Nevím, jestli to vydržím další dva roky, i týden je v takové atmosféře za trest a nevěřím, že se něco změní.

Mohlo by Vás zajímat:

Richard (46): Mám za sebou čtyři rozvody a chci se opět ženit. Partnerka reagovala nečekaně

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.