Facebook
Instagram
Paní Radka žije v menším bytě se svou vnučkou Aničkou, kterou vychovává její dcera Lenka. Ovšem podle Radky by se o výchově dalo polemizovat. Spočívá pouze v tom, že Lenka své dceři dává neustále tablet, aby od ní měla pokoj. Radka má tak o zdraví vnučky strach.
Když mi dcera Lenka (24) řekla celá ubrečená, že je těhotná, popravdě jsem se zhrozila. Věděla jsem, že nemá přítele, a sama mi přiznala, že se vyspala s někým cizím a netuší, kdo to byl. Snažila jsem se ji podpořit, že to spolu zvládneme, jen ať nechodí na potrat, to malé miminko za to nemohlo.
Jak jsem nad tou zprávou večer přemýšlela, byla jsem ráda, že budeme mít doma děťátko. Povzbuzovala jsem Lenku, že jí se vším pomůžu. „Ještě jsem to přece nezapomněla“ a Lenka se poprvé usmála, že to bude dobré.
Nový přírůstek do rodiny
U porodu jsem byla s ní a brečela dojetím nad malou Aničkou. Doma bylo všechno nachystané a já se těšila, jak spolu budeme „válčit“. Lenka se ale stresovala, že se jí nedaří kojit, že nepozná, jestli ji bolí bříško nebo je jí zima. Všechno jsem se ji snažila naučit a střídaly jsme se v uspávání. Po měsíci jsme byly už sehraná parta a všechno fungovalo skvěle. Já dál chodila do práce, ale doma jsem bývala už po čtvrté hodině. Plně jsem se malé věnovala a nechávala Lenku odpočívat.
Až po jejích prvních narozeninách jí začala Lenka zapínat televizi a ona na to upřeně hleděla. Mávala rukama a jásala radostí. Bohužel pro Lenku byla televize to jediné řešení. Pokaždé, když jsem přišla z práce, tak seděla na gauči a malá na všechno zírala jak zhypnotizovaná. Na mou otázku, co přes den dělaly, odpověděla, že odpočívaly. Když jsem nekompromisně televizi vypnula, byl oheň na střeše.
Chce mít od ní pokoj
Polil mě pot, když jsem zjistila, že Lenka koupila dětský tablet. Ve dvou letech si dokázala prstem zapnout videa, jaká chtěla, a nic jiného ji nezajímalo. Anička skoro nemluví, a kdo by se divil, když přes den na ni hulákají pohádky v různých jazycích. O víkendech s ní trávím celý den, ale jak chodím do práce, nejsem schopna zasáhnout.
Když jsem byla měsíc na neschopence se zády, viděla jsem to na vlastní oči. Jak se Anička probudila, hned jí Lenka šoupla tablet. Při obědě se bez něj neobešla a koukala na něj až do večera. Už jsem to nemohla vydržet a místo ležení jsem raději vymyslela nějaký program.
Mám velký strach
Na moje prosby, že to škodí zdraví, Lenka nereaguje. „Kdyby to dětem škodilo, tak by to nevyráběli“ a tím to haslo. To, že je Anička věčně mrzutá, že do toho kouká strašně zblízka a kazí si oči, to ji nenapadne. Kouká na to i před spaním a pak si Lenka stěžuje, že se v noci nevyspí, protože malá křičí ze spaní. „Bodejť! To má z toho neustálýho koukání do počítače! Má z toho noční můry,“ křičela jsem na ni.
Jsem bezradná. Pořád jen poslouchám, že to je její dítě a nemám se plést do výchovy. Ukazuji jí články o škodlivosti počítačů a televize u malých dětí, ale podle ní mám asi jen přihlížet tomu, jak jí ničí zdraví. Je pravda, že bych si také nejraději někdy po práci odpočinula, ale jsem zřejmě jediná, kdo se snaží, aby znala malá svět i venku, a tak dělám, co můžu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
