Týna (26): Obraz v řece mi ukázal něco podivného. Doufám, že to byla jen iluze

Týna (26): Obraz v řece mi ukázal něco podivného. Doufám, že to byla jen iluze
Zdroj: Unsplash.com

Kristýna zažila něco, co si neumí vysvětlit. Jednoho letního večera společně s kamarádkou vyrazily k řece se koupat. Během chvíle se na vodě objevil obraz. Vypadalo to jako létající talíř. Zvláštní ale bylo, že na nebi žádný obrazec nebyl. Co to mohlo být?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 23. 01. 2021 15:00

Zážitek, který jsem prožila minulý rok v létě, mi zůstane dlouho v paměti. Obyčejný letní večer se proměnil v celkem strašidelné dobrodružství.

Na chalupě s kamarádkou

Téměř deset let jezdíme s rodinou každý rok na pronajatou chalupu, kde si užíváme léto. Minulý rok jsem se rozhodla, že tam pojedeme s kamarádkou. Zaplatily jsme si týdenní pobyt, předpověď hlásila, že bude hezky a teplo, takže jsem se velmi těšila. Vyrazily jsme hned první červencový týden. Rychle jsme se zabydlely a hurá k vodě.

Kamarádku Soňu napadlo, že bychom se mohly jít koupat i večer. Je pravda, že takové noční koupání by mohlo být fajn, říkala jsem si. Po večeři jsme se oblékly znovu do plavek a hodily přes sebe župany. Kdyby nás někdo viděl, jak míříme k vodě a ještě s láhví vína, asi by se pěkně pobavil.

Podivný obraz ve vodě

Jako první se šla koupat Soňa. Volala na mě z dálky: „Pojď taky, voda je jako kafíčko, trochu si zaplaveme.“ Shodila jsem župan a rozeběhla jsem se za ní. Udělala jsem pár temp, když vtom jsem se zarazila. Ve vodě se zrcadlil podivný obraz. Vypadalo to jako veliký stříbrný létající talíř. Zkrátka UFO, jak to známe z filmu.

Podívala jsem se na oblohu, ale ta byla jako vymetená. Nechala jsem to být  a plavala jsem dál. Vtom ale Soňa zavolala: „Poplav ke mně, to musíš vidět!“ Když jsem se k ní přiblížila, ukazovala prstem pár metrů od sebe. Viděla to samé, co já před malým okamžikem. „Co to je?“ zeptala se mě.

Vypadá to jako létající talíř, ale podívej se na oblohu, tam nic není. Divné, že?“ Nechápala jsem, jak je to možné. Obraz ve vodě jsme viděly obě. Soňa se začínala bát, tak řekla, že poplaveme raději zpět. Když jsme se dostaly na místo, kde už jsme stačily, oběma nám ztuhly nohy. Nemohla jsem udělat jediný krok.

Někdo tam byl

Soňa na tom byla stejně. Začala hrozně pištět, že se bojí. Létající talíř se pohyboval a dělal různé manévry. Už i já jsem se přestala cítit bezpečně. Vší silou jsem se snažila pohnout nohama, abych mohla utéct z řeky ven. Moc to nešlo. Soně se nakonec podařilo nohy rozpohybovat. Dobelhala se ke mně a pomohla mi z vody. Zamířily jsme k chalupě. V polovině cesty jsem se otočila. Měla jsem pocit, že cítím v zádech pohled. Vrátila jsem se k vodě. Kousek od břehu byl strom a za ním jsem zaznamenala něčí pohyb.

Pak se ozvalo divné zasyčení a jako by někdo něco říkal. Jenom jsem tomu nerozuměla. Zpanikařila jsem a utíkala jsem zpátky. V chalupě jsme se zamkly a oknem jsme pozorovaly, jak se najednou zvedl vítr. Strachy jsme zatáhly závěsy. Ráno jsme se sbalily a jely domů. Dodnes nevím, co se tam stalo.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Zahradní architekt Ferdinand Leffler prozradil největší prohřešky českých zahrad: Nejvíc je hyzdí vířivky

Zahradní architekt Ferdinand Leffler prozradil největší prohřešky českých zahrad: Nejvíc je hyzdí vířivky

Související články

Další články