Facebook
Instagram
Aneta si je vědoma, že má vedle sebe muže, o kterého by se jiné ženy popraly. Ona si po více než osmnácti letech uvědomila, že už ho nemiluje. Nyní stojí před otázkou, zdali bude lepší z manželství odejít, nebo zůstat kvůli dětem. Manžel jí je vyloženě protivný. Dá se s tím něco dělat?
S Milanem jsme spolu už dlouhých osmnáct let. Za dva roky bychom tedy měli slavit kulaté výročí našeho vztahu. Já ale přemýšlím, jestli vůbec ještě chci být jeho součástí.
Báječný chlap
Náš vztah byl na začátku naprosto báječný. Milan je veselý flegmatik, se kterým jsem zažila krásné roky. Procestovali a poznali jsme spolu světa. Byl se mnou v těžkých chvílích, když mi umírala matka. Stál po mém boku a dodával mi lásku a podporu, abych to bolestivé období ustála. Byl to druhý muž v mém životě, kterého jsem milovala.
Ukázal se i jako skvělý otec našich dvou dětí. Když se narodila Alice (11), proměnil se v toho nejoddanějšího muže a tátu, jakého si žena může přát. Nebyla jsem sama, kdo v noci seděl u brečícího mimina a chlácholil ho. Nikdy mě v tom nenechal, a to na rozdíl ode mě brzy ráno vstával do práce. Z práce jezdil rovnou domů, aby byl s námi.
Nikdy mi nic nevyčítal. Byly časy, kdy jsem to doma nezvládala. Nebylo uklizeno ani uvařeno. Dokázal si představit, jaké to doma je s malým dítětem. Takže občas zastal i moji roli, co se domácnosti týkalo. Někdy jsem měla pocit, že je lepší člověk, než jakého si zasloužím. Stejně skvělý byl i o tři roky později, když se narodil Pepa (8).
Začala jsem k němu cítit odpor
Když se z našich dětiček stávali človíčci, co mluví a je s nimi legrace, bylo to snad to nejhezčí období. Paradoxně právě v tomto čase jsem začínala váhat ve svých citech k Milanovi. Když mělo dojít na milování, byly dny, kdy se mi tak protivil, že jsem si raději vymyslela pověstnou bolest hlavy. Stávalo se to jen výjimečně. On za nic nemohl, byl to nějaký problém ve mně.
Děti nastoupily do školy. Jako rodina jsme se všichni potkávali až k večeru. Milan se vracel vždy jako poslední. Dokud nebyl doma, cítila jsem se dobře a spokojeně. Jakmile se ocitl v mé přítomnosti, začala jsem být uvnitř sevřená. Dokonce, aniž bych to plánovala, jsem se začala vyhýbat fyzickému kontaktu. Vadila mi i pusa.
Milan coby citlivá povaha si toho velmi rychle všimnul. Neváhal a zeptal se: „Děje se něco? Jsi poslední dobou taková odměřená a chladná?“ Bylo mi ho líto. Horší bylo ale to, že jsem mu nedokázala odpovědět, sama jsem nevěděla, co se to vlastně děje. Začal se doma ještě více snažit. Čím víc se snažil, tím více se mi protivil.
Láska vyprchala
V naší ložnici zavládlo chladno. Při jakémkoliv pokusu o milování, jsem se na něco vymlouvala. Milan není hloupý, takže věděl, že se něco děje. Netlačil na mě, jen mi vždy řekl, že mě miluje a že počká. Byla jsem mu za to vděčná, opět se ukázal jako větší charakter, než jsem já. Snažila jsem si to v sobě vyřešit.
Musela jsem umět pojmenovat svůj problém. Když oslavil Pepa osmé narozeniny, současně s tím přišlo moje prozření. Uspořádali jsme mu menší rodinnou oslavu. Pepa sfouknul svíčky na dortu a všichni mu přáli. Milan mě v tu chvíli vzal kolem boku a šeptal do ucha, jak jsem krásná. Mně to v tu chvíli došlo.
Já už ho nemiluji, řekla jsem sobě vnitřním hlasem. Z jeho sevření jsem se dostala a odešla jsem to rozdýchat do kuchyně. Teď řeším, zdali mám odejít, nebo zůstat ve vztahu kvůli dětem. Co je menší zlo?
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
