Karel (33): Vzal jsem dceru do lesa a děsil ji, že pokud nepůjde, vezmou si ji čerti. V lese jsme potkali něco, co vylekalo i mě

Karel (33): Vzal jsem dceru do lesa a děsil ji, že pokud nepůjde, vezmou si ji čerti. V lese jsme potkali něco, co vylekalo i mě
Zdroj: Freepik.com

Karel si zkusil na vlastní kůži, jak jeho dcera dokáže zlobit. Vyrazil s ní do lesa, aby se unavila a byl doma chvíli klid. V lese ale narazili na podivnou postavu, které se oba báli. Dcera od té doby poslouchá na slovo.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 12. 2020 17:00

Máme s manželkou Lenkou dceru Natálku, která velmi zlobí. Je neposedná a má veliký problém poslechnout.

Zlobivá dcera

Nejdřív jsem nechápal, proč je Lenka vždycky podrážděná, když jsem přišel z práce. Byla protivná a její odpovědí bylo, že Natálka zase hrozně zlobí. „Natálka? Vždyť je to hotový anděl,“ divil jsem se. Osud asi chtěl, abych si to zkusil na vlastní kůži. Lenka dostala ošklivou angínu, a tak jsem si vzal pár dní volna, abych se o dceru postaral a žena mohla ležet.

Už první den jsem měl nervy v kýblu. Netušil jsem, co to naše čtyřleté dítě dokáže. Doma se s dcerou být nedalo, tak jsem si řekl, že půjdeme ven. Dceru jsem pomalu přemlouval, abychom šli do lesa. Odmítala to a házela po mně věcmi, že nejde.

Nevím, co mě to napadlo, ale řekl jsem: „Pokud se hned teď neoblíkneš, odnesou si tě čerti, protože zítra je Mikuláš.“ Zkrotla a začala se oblékat. Nikdy jsem takovou výhružku nepoužil. Nemám to rád, protože děti se potom mohou čertů bát víc, než je zdrávo. Zlobila ale tak moc, že mi nedala na výběr.

Šli jsme do lesa, kde nás něco vyděsilo

Chtěl jsem, abychom byli venku co nejdéle, tak jsme sedli do auta a jeli do vzdáleného lesa za městem. Natálka už se otrkala z toho, že by čerti mohli přijít, a znovu velmi zlobila. Utíkala mi po lese, rozbíjela lesní domečky, které tam postavily jiné děti. Pištěla na celý les, že je to nuda.

Bylo nutné ji utahat, aby večer lehla a spala. Měl jsem toho až nad hlavu. Celý den jsem ji jen okřikoval a huboval. Zašli jsme hodně hluboko do lesa, připadalo mi, jako kdyby se setmělo. Natálie také docela zpozorněla a bylo vidět, že se asi trochu bojí. Šla o pár kroků přede mnou, když vtom jsme oba zkoprněli.

Před námi v mlze jako by stála postava ošklivého muže. Natálie na mě ze země skočila. Držela se mě jako klíště a slibovala, že už bude hodná, jen ať jde ten čert pryč. Myslím, že to nebyl čert. Její oči ale viděly čerta. Já bych dal ruku do ohně, že to byl něčí duch.

Dcera prošla nápravou

Jak jsem dceru držel v náručí, dali jsme se na útěk. Měl jsem strach se otočit, takže jsem běžel rovnou z lesa ven. Dcera celou dobu pištěla, že muž běží za námi. Strachy se počůrala. Už jsem viděl polní cestu, ze které jsme přicházeli, a trochu se mi ulevilo.

Na poslední chvíli jsem se otočil a připadalo mi, že vidím onoho muže, jak zvedá ruku, jako kdyby se snažil říct: „Už se sem nevracejte!“ Natálie ze mě konečně slezla, chytla mě za tváře a celá se klepala. Řekla mi: „Tatínku, já slibuju, že už budu hodná. Děkuju, že jsi mě tomu čertovi nedal.“

Dobře mi z toho nebylo, protože jsem o nás měl docela strach. Nicméně mám pocit, že to Natálku natolik vystrašilo, že si dá skutečně pozor, aby nás doma poslouchala a byla hodná. Když to vyprávěla Lence, znovu se rozbrečela. Lenka jí jen řekla: „Musíš být prostě hodná. Vidíš sama, že není radno si zahrávat.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články