Veronika (33): Měla jsem fajn kamarádku, ale rozdělily nás její nevychované děti

S Věrou se známe asi osm let. Větší kamarádky se z nás staly ve chvíli, kdy se nám krátce po sobě narodily první děti. Mně dcera Eliška a jí syn Vojta. Chodily jsme spolu ven na procházky a předávaly si zkušenosti z péče o miminka.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriel (32): Obyčejná dovolená ukázala, že moje žena nestojí za nic. Dcera je pro ni vzduch

Nevychované děti

Dalo by se říct, že velikou část mateřské dovolené jsme strávily spolu. Když děti odrostly a bylo jim kolem dvou let, zjistila jsem, že jsem po druhé těhotná.  Když jsem to řekla Věře, byla šťastná za mě. Za tři měsíce přišla se stejnou zprávou, že je také těhotná. Tentokrát jsme to měli obráceně, nám se narodil chlapeček Čenda a Věře holčička Lucie. S Věrou jsme dál podnikaly věci a bylo to mnohem veselejší, protože starší děti si už spolu uměly hrát. I když, jak se to vezme...

Naše starší Eliška je velmi klidné a hodné dítě, které jen tak nebrečí, poslouchá nás a není důvod na ni uplatňovat nějaké pohlavky nebo jí dávat na zadek. Za to  Věřin Vojta je neposedné dítě, které když se mu něco nelíbí, hned křičí, vzteká se a vůbec neposlouchá. Nejednou se stalo, že Elišku klidně shodil na zem jen kvůli hračce, kterou chtěl zrovna on. Já mám Věru moc ráda, ale ve výchově dětí se naše cesty rozcházejí.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (36): Našla jsem si chlapa s dítětem. Holčička mě od prvního dne nesnáší, prý jí chci vzít tatínka

Dovolená nás rozdělila

Když už se dalo s dětmi jet konečně na dovolenou, protože všechny odrostly do přijatelného věku, jeli jsme všichni i s Věrou a jejím mužem na dovolenou. Kdybych věděla, co nás tam čeká, rozhodně bych raději zůstala doma.

Věřin Vojta během celé dovolené hrozně zlobil, dovoloval si na Elišku tak, že jsem sama měla sto chutí mu naplácat, ale Věra to neřešila. Sem tam na něj houkla, ať toho nechá, ale on jako kdyby ji neslyšel. Z malé roztomilé Lucinky se stal vlastně úplně ten samý ďábel. Oba byli na naše děti vyloženě zlí, všechno jim brali, házeli po nich kameny, schválně je strkali do louží. Vymýšleli si a sváděli na ně svoje průšvihy. Já jsem to vždy celé pozorovala, takže jsem dobře věděla, že naše děti jsou v tom většinou velmi nevinně.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (28): Z nejlepší kamarádky se ze dne na den stala osoba, se kterou si nevím rady

Jednou, když přiběhl Vojta k Elišce a prudce ji shodil z houpačky a pak do ní ještě kopnul se slovy: ,,To je moje houpačka“, nevydržela jsem to, běžela jsem k němu, chytla ho za ruku a zakřičela jsem na něj, co si to jako dovoluje, že už ho mám plné zuby.

Věra se zvedla a místo toho, aby mu vynadala a vysvětlila, co provedl špatně, pustila se do mě, co si to dovoluji na něj křičet. Já plná vzteku jsem jí řekla, co si o jejich dětech myslím, že jsou to nevychovaní a zlí spratci a že se nebudu dívat na to, jak ubližují mým dětem.

Na to opáčila, že naše děti jsou pro změnu rozmazlení parchanti. Zbytek dovolené jsme trávili každá rodina zvlášť a dodnes se vlastně nebavíme. Denně se ale potkáváme na ulici a ve dveřích školky.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.