Vladimír (46): Přítelkyně si mě vykrmila na 120 kilo. Chtěl bych zhubnout, ale ona mi to zakazuje

Před třemi lety jsem vešel do cukrárny, což se mi stalo osudným. Za vitrínou stála pohledná Roberta (38), která mi zcela učarovala. Jsem vedle ní velmi spokojený. A to tak moc, že jsem za ty roky přibral 35 kilo. Chtěl bych zhubnout, ale po jejím boku to jde jen těžko.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (29): Tchán tvrdí o mém synovi, že je tlustý. Dokonce mu kvůli tomu nedal najíst

Zamiloval jsem se do cukrářky

V den, kdy jsem vešel do té cukrárny, jsem slavil konec soudního sporu, který se mnou vedla bývalá žena. Stálo mě to hodně nervů, a tak jsem je chtěl obalit něčím sladkým. V cukrárně jsem si poručil pět zákusků a všechny snědl na posezení. Neuniklo mi, jak mlsně se na mě dívá pokladní. Byla to žena činu a bez okolků mě sbalila.

Ukázalo se, že Roberta má jednu velikou vášeň - pečení. Některé zákusky, které se v cukrárně prodávaly, připravila ona. Už od samého začátku mi na rande vždy něco přinesla. Větrník nebo indiána s novou recepturou. Takový servis se mi velmi líbil, protože jestli mám něco vážně rád, tak je to sladké.

Jen si musím dávat pozor, kolik toho sním, protože jsem ten typ, který přibere velmi rychle. Jenže s Robertou jsem měl na starosti jiné věci. Zamiloval jsem se do ní. A řešit, kolik toho jím? Ne, to mě vážně netrápilo. Užíval jsem si, že jsem našel tak hodnou ženu.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (61): Vadí mi, že si syn vzal obézní ženu. Myslím, že mu zkazí zdravé návyky a dopadne stejně

Začala mě vykrmovat

Už po roce jsme spolu začali bydlet. Roberta nás každý den pohostila nějakým skvělým pokrmem. Musím říct, že když jsem to porovnal s tím, jak vařila exmanželka, teď jsem byl v ráji. Každý den jsem si vezl do práce několik naplněných krabiček, dortíky a domácí džusy. Chlapi mi záviděli a říkali, abych se jí držel.

I taková věc ale má stinnou stránku. Když jsme spolu začínali randit, měl jsem 85 kilo. Na chlapa mé výšky tak akorát. Po roce už číslo na váze ukazovalo rovných sto kilo. Pořizoval jsem si větší kalhoty. Podvědomě jsem věděl, že jím vážně hodně, ale odepřít jsem si to nechtěl. A tak jsem se dál nechal vykrmovat.

Za rok jsem přibral klidně i deset kilo. Až když se mi začali v práci smát, pochopil jsem, že mých současných 120 kilo není nic zdravého. Židle v kanceláři pode mnou praskala a měla co dělat, aby mě udržela. Moje časté zadýchávání a pocení už mi začalo být na obtíž. Když se k tomu přičetlo sedavé zaměstnání, vycházelo mi jediné - musím okamžitě zhubnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (40): Naše dcera je obézní. Já s tím chci něco dělat, ale manželka ji stále vykrmuje

Rád bych zhubnul, ale partnerka o tom nechce ani slyšet

Požádal jsem Robertu, aby mi přestala tak vařit a vyměnila tučné a smažené chody za něco lehčího a nutričně vyváženého. Ona mě však chlácholila, že jsem konečně kus chlapa. Skládala mi poklony, jak se jí takhle líbím a moje přání zhubnout shodila ze stolu. Dokonce bych řekl, že přitlačila v podávání zákusků.

Mám slabou vůli, takže je těžké odolat. Nechávám se dál vykrmovat, jsem jako Jeníček u ježibaby. Jen doufám, že mě Roberta pak nebude chtít sníst. Protože mi nedává smysl, co se jí líbí na kopě sádla, která ještě ke všemu zapáchá potem. Dnes mám přes 120 kilo. Necítím se dobře, jenže po boku Roberty nedokážu přestat. Cítím ale, že pokud nestane změna, přiřítí se malér.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bedřiška (51): Manžel je obézní, že si ani boty nezaváže, a mně nadává, že jsem přibrala tři kila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.