Facebook
Instagram
O tom, že je život někdy složitý, by Johana mohla vyprávět. Zamilovala se do Filipa, který je synem přítele její matky. Tři roky svůj vztah tajili, ale teď ji Filip požádal o ruku. Matka to označila za neštěstí a lásku jim nepřeje. Johana teď řeší, jaké rozhodnutí bude správné. Vztah na přání matky ukončit, nebo si má Filipa vzít?
Když se naši rozvedli, máma si za dva roky našla nového partnera. Martin (48) má taky dítě, jeho Filip (25) by měl být něco jako můj nevlastní bratr. Jenže ono je toho mezi námi mnohem víc. My se totiž milujeme a chystáme se vzít.
Máma si po rozvodu našla nového muže
Rozvod svých rodičů jsem brala sportovně. Bylo mi patnáct, když si řekli, že jdou od sebe. Já to brala tak, že alespoň skončí ty věčné hádky a křik. Zůstala jsem bydlet s mámou. Za tátou jsem jezdila podle toho, jak jsme se chtěli vidět. Nemáme k sobě zrovna blízko, protože jsem ho nikdy pořádně nezajímala.
Po rozvodu bylo jasné, že se musím na mamku víc zaměřit. Dva roky se dávala dohromady. I když byl rozvod především její iniciativa, občas si na tátu vzpomněla. Já se ji snažila přivést na jiné myšlenky. Začaly jsme spolu chodit ven a užívat si života. Mamka se nakonec srovnala velmi rychle. Po dvou letech si dokonce našla nového partnera.
Martin se mi jevil jako pohodář, který o matčinu přízeň vážně stál. Ze začátku se stýkali mimo své domovy. Já věděla, že je Martin taktéž rozvedený a že má dítě. Když jsme společně zašli na večeři, měla jsem pocit, že jsme zase rodina. S Filipem jsme si padli do noty. Vlastně možná víc, než si naši rodiče přáli.
Miluji syna matčina přítele
Během druhého roku jsme se s mamkou k Martinovi nastěhovali. Dostala jsem pokoj hned vedle Filipa. Občas mě hodil do práce, párkrát jsme spolu zašli do kina. Dlouho jsem si namlouvala, že jsme vlastně něco jako sourozenci a jiná láska, než ta mezi bratrem a sestrou, není povolená. Když mě ale jednoho večera Filip políbil, prozřela jsem.
Moje skutečné city mohly vyplavat na povrch. Dlouho jsme o tom nahlas ani nemluvili, ale věděli jsme, jaká chemie mezi námi je. Po nocích jsme si lezli do postele a tajně se milovali, oddělení od svých rodičů jen zdí.
Zatímco se máma radovala, jak skvěle s Filipem vycházíme, já věděla, že jí lžu. Tři roky jsme naši lásku tajili. Je až k údivu, že si toho ani jeden z nich nevšiml. Filip nedávno přišel s žádostí o ruku. V první chvíli jsem řekla ano a cítila se šťastná. Pak mi ale došlo, že je to vlastně malér. „Co řekneme našim?" zajímalo mě.
Pokud si ho vezmu, matka mi to nikdy neodpustí
„Co by, řekneme jim pravdu," odvětil Filip. „Není to divný? Co když se taky jednoho dne vezmou? To už budeme příbuzní a manželé současně?" poukázala jsem na to, co hrozí. Filipa to ale nezastavilo. Vlastně mě donutil, abychom to rodičům řekli.
Máma to nevzala příliš dobře. Spráskla ruce a naši lásku označila za neštěstí. Řeší, co na to řeknou lidé a jak to bude vypadat. Nazvala mě sobcem a lásku mi nepřeje. Všechno se to pokazilo. Máma je naštvaná, Filip na svatbě trvá bez ohledu na názor rodičů. A já teď nevím, co dělat. Vyhovět mámě a vztah ukončit? Vzít si Filipa, o kterém vím, že ho miluji? Nejvíce se mi líbí názor Martina. Ten na tom nevidí nic špatného a lásku nám přeje. Já se jen bojím, že když půjdu proti mámě, bude se zlobit celý život. Říká se, že kdo neriskuje, tak nic nezíská. A já toho mám ve hře víc než dost.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
