Facebook
Instagram
Mít dítě není levná záležitost. Když se rozhodnete pro založení rodiny, musíte si být jistí, že ji dokážete dobře zabezpečit. Zuzana už má dvě děti. Když s manželem zjistili, že čekají třetí, museli udělat těžké rozhodnutí.
S manželem Ivem (33) jsme svoji deset let. Ivo byl úžasný kluk, který mě zaujal na první pohled. Především jeho laskavá povaha mě přesvědčila, že je ten pravý. K našim dvěma dětem se chová naprosto dokonale.
Vrátila jsem se do práce
První se nám narodil syn František (6) a o tři roky později jsme na svět přivítali Honzíka. Ivo i já jsme si děti vždy hodně přáli. Být s nimi doma, to byl pro mě splněný sen. Nikdy jsem nebyla člověk, který se žene za kariérou a penězi. To, že můžu ty dva malé človíčky vidět vyrůstat, je pro mě víc než cokoliv jiného na světě.
Ale i šestiletá rodičovská dovolená musela jednou skončit. Minulý rok jsem se vrátila do práce na zkrácený úvazek. Honzík totiž začal chodit do školky. Asimilace pro něj nebyla jednoduchá, je to citlivý kluk, ale i tento velký krok v jeho životě nakonec zvládl.
Čekám třetí dítě
Zkouška tentokrát čekala na mě a na Iva. Po Silvestru jsem totiž zjistila, že jsem těhotná. Menstruace se mi o pár dní zpozdila. Jistotu jsem získala, když mi vyšel pozitivní těhotenský test. Byla jsem zděšená. Místo radosti, kterou jsem cítila, když jsem byla těhotná předtím, jsem teď cítila úzkost, zmatek a především strach.
Na třetí dítě nejsme připraveni. Žijeme v malém bytě, máme jen dva pokoje a kuchyň. Kam bychom dali třetí dítě? Také naše auto je malé. Navíc si prostě nemůžeme finančně dovolit pátého člena domácnosti. Ivo sice pracuje, ale nevydělává žádné závratné sumy. Ani já v práci nedostávám moc. Už teď si v podstatě ušetříme velmi málo, se třetím dítětem bychom žili z ruky do pusy.
Rozhodnutí je na mně
Všechny tyto myšlenky se mi honily hlavou. Bála jsem se, že vím, co to znamená... Ale museli jsme o tom s Ivem rozhodnout společně. Je to přece jen zásadní a velmi těžké životní rozhodnutí. Když jsem mu novinku oznamovala, tvářil se podobně jako já. V obličeji jsem mu vyčetla především obavy.
Proto jsem mu řekla, že budeme muset udělat něco, co se ani jednomu z nás nebude líbit. K mému překvapení Ivo s potratem souhlasil, ale nabídl i alternativu. „Pokud si to rozmyslíš, jsem schopný nás zabezpečit, vezmu brigády o víkendu, koupím větší auto a byt dořešíme později,“ řekl mi. I tak je mi jasné, jak se rozhodnu. Děti sice miluji, ale třetí prostě teď mít nemůžeme.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
