Facebook
Instagram
Najít si bydlení je v této době náročné, především pro mladé páry. Hlavně v Praze je situace katastrofická, a tak Lenka s manželem vzali zavděk bytem, který jim nabídli jeho rodiče. To ale neměla dělat.
S Tomášem (28) jsme se vzali v lednu. Vždy jsem si přála zimní svatbu a byla si jistá, že to bude nejkrásnější den mého života. Představovala jsem si sníh a mráz, místo toho jsem měla jen déšť a bláto. Přesto mi to svatbu nezkazilo.
Svatební dar v podobě bytu nám měl udělat radost
Teprve svatební dárek, který jsme dostali od Tomášových rodičů, mi měl trochu zkazit budoucnost. Když nám den po svatbě oznámili, že nám koupili byt, byli jsme s Tomášem nadšení. Konečně budeme mít vlastní bydlení, nebudeme muset platit nesmyslné částky za pronájem nebo se uchýlit ke spolubydlení.
Opravdu nám udělali velkou radost. A když jsme se další den jeli na byt podívat, těšila jsem se jako malá holka. Brzy mi ale úsměv zmrzl na rtech. V momentě, když jsem se dozvěděla, že nám koupili 2+kk hned vedle nich, jsem věděla, že bude zle. Nemohla jsem ale nic říct, všichni vypadali tak nadšeně.
Tušila jsem, že naše soužití nebude jednoduché
„Soused ho prodával a my si řekli, že pro vás to bude ideální startovní byt,“ řekl mi můj tchán. Ze začátku jsem byla nadšená, ale teď jsem tušila, že to mezi námi bude vytvářet třecí plochy. Přece jen nikdo nechce bydlet hned vedle tchána s tchyní a já nejsem výjimkou. Tomáš ale neustále mluvil o tom, jak jim máme být vděční a že to je nádherné gesto.
Ještě do konce ledna jsme se nastěhovali. Věděla jsem, že to nebude jednoduché soužití a čas mi dal za pravdu. Tomášova matka nezná míru – neví, kdy se hodí přijít a kdy je to nevhodné. Dokazuje mi to skoro každý týden.
Tchyně chodí na návštěvy v naprosto nevhodnou chvíli
Před dvěma týdny to ale přehnala. Přišla jsem unavená z práce, byla to opravdu náročná noční a já se netěšila na nic jiného, než že si lehnu a na chvíli si odpočinu. Ale co se nestane. Asi pět minut potom, co jsem dorazila zdrchaná domů, se ozval zvonek a za dveřmi tchyně.
Měla úžasnou náladu a hned se vetřela k nám do kuchyně. „Přinesla jsem ti nějaké pečivo ke kávičce, doufám, že si spolu dáme,“ řekla mi. Měla jsem sto chutí zaječet, že chci jít spát a že chci být sama, ale nemohla jsem. Urazilo by ji to a hned bych měla problém. Ten byt hned vedle nich nám byl čert dlužný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
