Linda (33): Můj přítel se asi brzy upracuje. Je věčně zachmuřený a unavený, už ho vůbec nepoznávám

Linda (33): Můj přítel se asi brzy upracuje. Je věčně zachmuřený a unavený, už ho vůbec nepoznávám
Zdroj: Unsplash

Linda by ráda měla normální vtah, ale od té doby, co její partner v práci povýšil, moc se nevídají. Z kanceláře se vrací před půlnocí a brzy ráno už zase spěchá zpátky. Když se s ním Lindě poštěstí setkat, připadá jí jako „zombík“.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 21. 04. 2023 07:00

Od té doby, co Matouše (35) povýšili, jsem ho doma skoro neviděla. Když spolu konečně o víkendu trávíme čas, civí do prázdna a vypadá unaveně. Bojím se o něho, ztrácí chuť do života. Jeho práce za to rozhodně nestojí.

Práce ho vždy hodně bavila

Můj přítel je ten typ, co bere každý projekt jako osobní výzvu a nikdy nemá problém s tím, že se blíží termín. Ten postoj jsem mu záviděla do té chvíle, než ho v práci povýšili. Nahrnula se na něj hromada zodpovědnosti a on jako obvykle nasadil tempo na dvě stě procent.

Finanční ohodnocení a hlavně velký tlak, to všechno změnilo Matouše ve workoholika. Domů se vracel před půlnocí, o víkendu si procházel nespočet tabulek a prezentací. Přestože šlo o práci jeho podřízených, vše pečlivě kontroloval. A makal o to víc, když nacházel chyby.

K čemu máš svůj tým, když po nich všechno předěláváš?“ ptala jsem se Matouše, ale on mě odbil s tím, že tomu nerozumím. Zpočátku se mu vedlo dobře a v práci na něj pěli ódy. Poté se odehrálo několik zádrhelů a o to víc chudák Matouš makal...

Přestáváme ho poznávat

Když jsme se o víkendu sešli s přáteli, všichni se divili, že s Matoušem není řeč. Míval pusu od ucha k uchu, nyní jen koukal do prázdna, jako by byl nepřítomný. Začínaly se mu dělat tmavé kruhy pod očima z toho, jak v noci nemohl spát. Měla jsem o něj strach.

Postupně mu začali domlouvat všichni, od přátel až po rodinu. „Matouši, tak tu pozici přenech někomu jinému. Nenič si zdraví pro peníze,“ říkala mu maminka. „Možná nejsi vedoucí typ, chceš celé mládí strávit v takovém tempu? Vyždímou tě a zahodí,“ přidal se jeho brácha.

Matouš se ale nechtěl jen tak vzdát a tvrdil, že se všechno usadí. Zatímco se oddal práci, šly jeho koníčky i radost ze života stranou. Po roce ale bylo všechno jen horší a já už neměla sílu mu domlouvat. Byl z něho věčně zachmuřený člověk, co jen vzdychá a je neskutečně unavený.

Trpí syndromem vyhoření

V jednom časopise jsem našla zajímavé téma ohledně syndromu vyhoření a jeho příznacích. Stránku jsem vytrhla a nechala na stole, aby ji Matouš nepřehlédl. Myslím, že si článek přečetl. Asi o dva týdny později mi přiznal, že nutně potřebuje dovolenou.

Já si ale myslím, že potřebuje dát výpověď a poradit se s psychologem. Život v takovém stresu by mu mohl poškodit zdraví. Náš vztah už také visí na vlásku, protože mě Matouš téměř nevnímá.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články