Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Lucii překvapilo, že její tchyně tráví dovolenou pod slunečníkem, a přesto pravidelně sahá po opalovacím krému. Když ale zjistila, co se doopravdy ukrývá v láhvi opalovacího krému, musela se začít smát.
Když jsme plánovali letošní letní dovolenou, přišel můj manžel s překvapivým návrhem. Chtěl, abychom k moři vzali i jeho maminku Marii.
Naše vztahy byly vždy velmi korektní a přátelské, ale představa společných dnů na pláži mě přece jen trochu znervózňovala. Marie byla vždy dáma s velkým D – elegantní, upravená, s perfektním účesem a vytříbeným vkusem. Pláž, písek a vedro mi k jejímu stylu příliš neseděly.
Nakonec jsem ale souhlasila. Vybrali jsme nádherné letovisko na jihu Španělska, kde kde moře mělo nádhernou safírovou barvu a slunce svítilo od rána do večera. První ráno jsme vyrazili na pláž – já s manželem rovnou do vln, Marie si začala budovat své malé království pod slunečníkem.
S tchyní na dovolené
Když jsem se po koupání vrátila na břeh, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Marie si pronajala největší lehátko na celé pláži a nad ním rozprostřela monumentální slunečník s modrobílými pruhy. Seděla uprostřed tohoto stínu, na sobě lněnou tuniku, na hlavě obrovský klobouk a za tmavými brýlemi vypadala jako filmová hvězda.
„Pojďte se schovat, děti, to slunce je dnes nebezpečně ostré,“ zavolala na nás s úsměvem. V jejím hlase zaznívala směs starostlivosti a spokojenosti.
Posadila jsem se na ručník vedle ní a začala se utírat. Všimla jsem si, jak Marie sáhla do termotašky a něco vytáhla. Byla to velká neprůhledná cestovní láhev na opalovací krém, jaké se používají opakovaně. Marie se otočila zády, chvíli něco prováděla u obličeje a láhev zase pečlivě uložila zpět.
Tchyně má tajemství
Tenhle rituál se opakoval celý den. A druhý den taky. Slunce se pálilo, my jsme se koupali, četli, povídali, a Marie pravidelně sahala po své lahvi. Něco mi na tom ale nehrálo. Marie se prakticky nehnula ze stínu, k vodě šla vždy jen ráno či navečer. Klobouk nesundávala a nikdy jsem na její kůži neviděla lesk opalovacího krému.
Jedno odpoledne, když manžel odešel pro ovoce, rozhodla jsem se zjistit víc. Ležela jsem na břiše a předstírala, že čtu, ale přitom jsem koutkem oka sledovala Marii.
Znovu nastala ta chvíle: Marie vytáhla láhev, mírně se otočila a otevřela ji. Jenže místo roztírání krému jsem zahlédla, jak si láhev přibližuje k ústům. Ozvalo se tiché mlasknutí a pak se se spokojeným výrazem opřela do lehátka.
Pravda vyšla najevo
Zůstala jsem hledět s otevřenou pusou. Co to má znamenat? Jí snad opalovací krém? Nebo je to speciální balzám na rty? Nebo jsem byla moc dlouho na sluníčku a mám halucinace?
Jeden den bylo obzvlášť dusno. Marie po obědě usnula s časopisem v ruce, vedle ní na stolku ležela láhev. Slunce se posunulo a jeho paprsky dopadaly přímo na láhev. Napadlo mě, že není dobré nechávat krém na slunci, tak jsem se rozhodla ho schovat do tašky.
Když jsem vzala láhev do ruky, překvapilo mě, že je mnohem těžší, než jsem čekala. Opatrně jsem víčko odšroubovala a nahlédla dovnitř.
Očekávala jsem leccos, ale tohle mě opravdu překvapilo. Láhev byla až po okraj naplněná belgickými pralinkami.
Sladké tajemství mé tchyně
„Jsou plněné slaným karamelem a lískooříškovým krémem,“ ozval se za mnou pobavený hlas.
Lekla jsem se. Marie byla vzhůru, opírala se o loket a sledovala mě s jiskřičkami v očích.
„Já... omlouvám se, jen jsem chtěla schovat krém před sluncem, aby se nezkazil,“ koktala jsem.
Marie se posadila, vzala si láhev a rozesmála se.
„Lucinko, ty sis opravdu myslela, že si budu každou hodinu patlat na obličej krém, když sedím ve stínu?“ řekla se smíchem. „Můj syn má slabost pro čokoládu. Kdybych pralinky přivezla normálně, zmizely by první večer. Tak jsem zvolila tohle maskování. Přivezla jsem si je z Bruselu a... nechtěla jsem se o ně dělit.“
Dívala jsem se na svou vždy dokonalou tchyni a najednou mi přišla neuvěřitelně lidská a sympatická. Představa, jak tajně mlsá čokoládu maskovanou za opalovací krém, byla prostě kouzelná.
Marie sáhla do láhve, vytáhla dvě pralinky a jednu mi podala.
„Když mi slíbíš, že to Tomášovi neprozradíš, zvu tě do svého tajného klubu opalovacího krému,“ mrkla na mě spiklenecky.
Vzala jsem si pralinku – na jazyku se rozplynula a zanechala úžasnou chuť slaného karamelu.
„Platí,“ usmála jsem se.
Od té chvíle jsme se obě „mazaly opalovacím krémem“ každou hodinu. Byla to ta nejsladší dovolená, jakou jsem kdy zažila.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
