Facebook
Instagram
Marie od dětství cítila, že rodiče mají jiný přístup k ní než k bratrovi. Zatímco on mohl cokoliv, Marie se o něj musela starat a spokojit se s málem. Moc ji to trápilo. Proto hned jak to šlo, z domova se odstěhovala, a teď čeká, kdy rodiče prohlédnou.
Jsem o čtyři roky starší než můj bratr Slávek. Já byla premiantkou třídy a na vysvědčení měla nejhůře vyznamenání. Bratr hodně sportoval, hrál vrcholově fotbal, ale učení mu nešlo.
Za bratrovy nedostatky jsem pykala já
Místo, aby se rodiče učili s bratrem, musela jsem se s ním učit já. Vždy říkali: "Maruško, my už si to nepamatujeme, ale ty to máš v hlavě čerstvé. Tak to Slávka nauč." Jenže potom dostal Slávek špatnou známku z písemky a nedostal vynadáno on, ale já. Protože jsem mu to nedostatečně vysvětlila.
Slávek chodil do sportovní třídy a rodiče ho velmi podporovali v jeho velkém koníčku. Jezdili s ním na tréninky, na zápasy a platili mu soustředění v zahraničí. Já chtěla hrát tenis, ale rodiče mě přihlásili na kroužek malování. Prý by už nezvládli druhé dítě s náročným hobby.
Brácha dostal vše, co si přál, já ostrouhala
Letní prázdniny pro mě byly noční můrou. Musela jsem každý den ohřívat Slávkovi jídlo. Bráchu jsem měla na krku pořád. Rodiče v létě chodili do práce a já hlídala bráchu. Jednou si při hře na schovávanou rozseknul hlavu. Ani jsem u toho nebyla, jelikož jsem byla někde schovaná. Ale dostala jsem vynadáno tak, jako bych mu to udělala já.
Rozdíl jsem cítila i o Vánocích. Slávek si přál nové kolo, dostal ho. I já si přála nové kolo, ale dostala jsem maličkaté rádio na baterky. Mamka mi řekla, že kolo mohu používat její, protože na ni je moc těžké a špatně se jí na něm jezdí. Zkusila jsem to jednou. I na mě bylo samozřejmě příliš těžké.
Odešla jsem raději z domova
Na střední škole Slávek chodil večer pařit s kamarády. Neměl doma žádné povinnosti. Na rozdíl ode mě. Já musela každý pátek vyluxovat, utřít prach, upéct bábovku a teprve potom jsem mohla jít ven. Bratr mohl přijít, kdykoliv chtěl, ale já byla holka a musela být doma v devět večer.
Slávek se mi vysmíval a dělal mi různé naschvály. Třeba rozházel polštáře v obývacím pokoji a díval se, jak mi mamka vyčítá, že jsem pečlivě neuklidila. Po maturitě jsem začala pracovat a odstěhovala se od rodičů. Dnes mám pronajatou jednu místnost v bytě, kde se mnou žijí dva spolubydlící. K rodičům ráda zajdu na návštěvu. Z mé strany je vše zapomenuto. Také věřím v boží mlýny. Když vidím, jak Slávek s rodiči doma manipuluje, vím, že za pár let si uvědomí, co z něho vychovali.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
