Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Marta má sestru, které vztahy moc nejdou. Má smůlu na chlapy, vždycky se zamiluje do někoho toxického. Když na rodinný oběd přivedla nového přítele, Marta byla v šoku. Toho chlapa totiž zná až moc dobře. Ví, že sestra si opět vybrala vybrala špatně, ale nemůže jí to říct.
Rodinné obědy u nás bývají stejné už dlouho. Máma něco uvaří a povídáme si o tom, co máme nového. Tentokrát to ale bylo trochu jinak. Moje sestra Linda totiž přivedla nového přítele...
Sestra má smůlu na muže
Linda je hodná holka, ale na chlapy má vážně smůlu. Pořád naráží na komplikované muže, kteří jí časem zlomí srdce. Žádný vztah jí nevydržel dlouho. Po každém fiasku tvrdí, že už s muži končí – a pak se objeví další. Jako by byla magnet na toxické partnery. A hlavně, hrozně rychle se zamiluje.
Takže není divu, že jsem se i tentokrát trochu bála, koho si přivede. Jasně, je dospělá a může si dělat, co chce, ale stejně jsem měla strach, aby zase nechodila s někým, kdo jí ublíží.
Večer před rodinným obědem mi zavolala a požádala mě, ať tentokrát nekomentuju jejího přítele. Prý je to vážné. „Fakt mi na něm záleží,“ prosila.
„Dobře,“ slíbila jsem. Ale když jsem uviděla, koho přivedla, málem se mi podlomila kolena...
Její přítel je manipulátor
Lindin nový přítel se jmenuje Martin. Jenže tohle nebyl jen tak nějaký Martin, já ho totiž znám až moc dobře. Chodili jsme spolu skoro rok – tajně. Nikdo z rodiny o tom nevěděl. Fascinoval mě a děsil zároveň. Uměl s lidmi manipulovat, přesně věděl, jak se na mě podívat, abych udělala cokoli, co si zamanul. Dokázal být arogantní a odtažitý, ale taky mě dokázal naprosto pohltit.
Odešla jsem od něj bez rozloučení. Když jsem ho několikrát přistihla při lži, prostě jsem se sebrala a zmizela. Nejspíš mě i podváděl. I když jsem nikdy neměla důkaz, byla jsem si téměř jistá.
Když jsme se teď na sebe podívali, cítila jsem stejnou přitažlivost jako kdysi. Naštěstí si Linda ani naši rodiče ničeho nevšimli. Martin hrál svou roli dokonale. Byl vtipný, přirozený, šarmantní. Tvrdil, že má vlastní firmu a byt. Jen já věděla, jak moc přehání... nebo rovnou lže. Byl to ten typ, který se snaží působit, že má všechno pod kontrolou, ale uvnitř byl plný nejistoty. Nevím, proč jsem se s ním zapletla. Asi mě přitahovala ta jeho temná stránka.
„Konečně nějaký normální muž,“ pronesla máma spokojeně, když jsme byly samy v kuchyni.
„Jo... asi jo,“ nuceně jsem se usmála. Nemohla jsem jí říct pravdu. Zlomilo by ji to. Jen jsem Lindě pošeptala, ať nikam nespěchá a dá si pozor. Když jsem odešla na záchod, napsala jsem Martinovi zprávu: „Musíme si promluvit.“
Varovala jsem ho
Sešli jsme se v parku, kam jsme dřív často chodívali. „Tohle je jako pomsta, nebo co?“ vyhrkla jsem, jakmile jsem ho uviděla. To bylo první, co mě napadlo. Vždyť jsem prostě zmizela – bez rozloučení, bez vysvětlení.
„Věř mi, není to žádná pomsta,“ pronesl vážně.
„Ale věděl jsi, že je to moje sestra.“
„Jasně, že věděl. Ale není to tak, jak si myslíš.“
Chvíli bylo ticho. Pak jsem se ho zeptala: „Miluješ ji?“
Zadíval se na mě. „Svým způsobem... ano,“ řekl po chvíli.
„Hele, Linda je citlivá. Zamiluje se hrozně rychle a jde do toho naplno. Jestli jí ublížíš, bude zle.“
„Myslíš, že jsem zrůda?“
„Ne. Jen tě trochu znám...“
„Neublížím jí. Neboj...“
„Zatím jí nic neřeknu.“
„Ale víš, že na tebe bude naštvaná, až se to dozví,“ poznamenal s úšklebkem.
„Jestli to bude nutné, risknu to. Ale budu tě hlídat...“ dodala jsem.
Nechci, aby se sestře ublížil
Už jsem odcházela, když mě zastavil: „Marti... proč jsi tehdy zmizela?“
Nečekala jsem to. Nedokázala jsem mu odpovědět hned. „Protože... jsem se tě bála...“ pronesla jsem po chvíli.
„A bojíš se mě pořád?“
Neodpověděla jsem. Domů jsem šla s bušícím srdcem. Nerada si to přiznávám, ale Martin na mě pořád působí. Má v sobě něco zneklidňujícího. Něco, co mě vždycky přitahovalo. Rychle jsem zablokovala jeho číslo, abych neudělala nějakou hloupost.
Doufám, že Linda brzo zjistí, s kým má tu čest. Možná není fér, že jí neřeknu pravdu, ale vím, že by mě stejně neposlouchala. Když se zamiluje, nevidí, neslyší... Doufám, že se stihne probrat dřív, než bude pozdě...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
