Martin (23): Zradila mě vlastní ješitnost. Přítelkyně sbírala medaile a já jí potají přál neúspěch

S mou přítelkyní Valerií jsme se seznámili díky sportu, který oba děláme. Je jím vodní slalom, kterému se oba věnujeme na profesionální úrovni už od dětství.

Petr (45): Myslel jsem, že manželku chráním před stresem a námahou. Byl jsem pro ni jen užitečný hlupák

Věnovali jsme se stejnému sportu

Protože jsme ze stejného města, často jsme spolu už jako mladší jezdili na zahraniční soustředění a trávili spolu klidně i několik týdnů. Měli jsme společné tréninky jak na vodě, tak i na zemi, chodili spolu do fitka, běhat nebo jinak budovat fyzičku. Viděli jsme se několikrát týdně, měli společné kamarády, zkrátka byli prakticky odjakživa součástí života toho druhého. Nejprve jsme tak byli blízcí kamarádi, postupně se ale přátelství změnilo v lásku a když nám bylo šestnáct, začali jsme spolu chodit.

Nejprve mi náš vztah nesmírně vyhovoval. Měli jsme spolu hrozně moc společného – pro oba byl sport tím hlavním v životě, mohli jsme tak spolu sdílet úspěchy, motivovat se a podporovat. Zároveň jsme spolu mohli trávit prakticky veškerý čas, jak mimo trénink, tak pak i na něm. Byl jsem do Valerie hrozně zamilovaný, představoval jsem si, že až prorazím do světa a budu vydělávat peníze, pro nás koupím byt, požádám ji o ruku a budeme spolu žít. Pak se ale náš vztah zásadně proměnil.

Markéta (38): Manžel mě podvedl na oslavě mých narozenin. Ponížil mě před celou rodinou

Mně se přestalo dařit, ona byla na vrcholu kariéry

Byli jsme spolu dva roky, když se mi naprosto přestalo dařit. Nejprve jsem si přivodil zranění, které mě na dva měsíce vyřadilo z přípravy. Když jsem se vrátil, vůbec jsem nebyl schopný se dostat zpátky do tempa. Nic mi nešlo, zhoršovaly se mi časy, nedařilo se mi.

Na tréninku to všem šlo lépe a já cítil, jak zaostávám. Valerii se ale naopak začalo nesmírně dařit. Jezdila na lodi skvěle, lépe, než kdy dřív a postupně si získávala skvělá umístění a vítězství ve všemožných soutěží. Takže zatímco já seděl doma, zklamaný a neúspěšný, ona jezdila po světě a radovala se ze svých úspěchů.

„Cítím, že mi to úplně přestává jít… a hrozně mě to trápí,“ svěřil jsem se jí jednou, když jsme si telefonovali. Byla právě na soustředění daleko v Americe, kde se připravovala na reprezentaci Česka na velké soutěži.

„Martine, to neříkej, pořád ti to jde skvěle,“ konejšila mě, „to je kvůli tomu zranění. Brzy to přejde.“

Elena (42): Dva roky mi sliboval společnou budoucnost. Když se odhodlal říct mi pravdu, srazila mě na kolena

Cítil jsem se kvůli ní hrozně

Věděl jsem, že to myslí dobře, ale upřímně mě to spíš rozčilovalo. Hrozně jsem jí záviděl a to ve mně probouzelo vyloženě zlé pocity. Vůbec jsem jí její úspěch nepřál a když jsem o dva týdny později závod na dálku sledoval, skoro jsem si až přál, aby se jí nepovedl. Moje vlastní neštěstí mě pohltilo tak, že jsem ho neunesl a vše jsem sváděl na Valerii. Nemohl jsem unést, že jí se daří a ze mě se stával tuctový sportovec, co to očividně nikam nedotáhne.

Když se potom vrátila do Čech, celá nadšená, v nejlepší formě, udělal jsem něco, co nikdo nečekal. Oznámil jsem Valerii, že jsem ve vztahu nešťastný a že už s ní být nemohu. Zkazil jsem jí tím všechnu radost z toho, co dokázala. Naprosto jsem jí zlomil srdce. Dlouhé hodiny mi plakala v náručích a prosila, ať si to rozmyslím, že mě miluje. Říkala, že se změní, že udělá vše pro to, abych se tak necítil, ale já jsem věděl, že to by musela se sportem skončit a že to nikdy neudělá. Když se rozkřiklo, že jsme se rozešli, naši kamarádi mě pozvali do hospody.

Jitka (30): Moje tchyně si přála vnučku, ale já mám dva syny. Kvůli tomu mě úplně odepsala a nechce mi pomáhat

Nikdo nechápal, proč jsem se s ní rozešel

„Proč jsi to, proboha, udělal?“ ptal se mě jeden nechápavě, „je to ta nejšikovnější závodnice, co znám… jak jsi ji mohl pustit k vodě?“

„To je právě to,“ pokýval jsem hlavou, „je až moc dobrá. Cítil jsem se vedle ní hrozně neschopný… připadal jsem si jako nicka. Nemůžu být s holkou, co je o tolik lepší, jak já.“

„Ty jsi ale trouba,“ nadávali mi ostatní, „taková skvělá holka a ty ses s ní rozešel kvůli takové hlouposti.“

Martin (41): Moje žena a děti vnímají svět jen přes displej mobilu. Mám pocit, že je ztrácím

Jsem o dost šťastnější s holkou, co sportu nerozumí

Možná měli pravdu, nebo spíš určitě. Bylo to ode mě hrozně sobecké a zlé. Jsem ale rád, že jsem to udělal. Vím, že moje sebevědomí by hrozně klesalo dál a dál s každou minutou, co bych s Valerií byl. Teď jsem si našel přítelkyni, co s vodním slalomem nemá nic společného a jsem daleko spokojenější. Obdivuje mě a jsem pro ni nejlepší, nemusím se s ní nijak srovnávat a nemám kvůli ní pocit méněcennosti. Myslím si, že rozchod byl to nejlepší, co jsem mohl udělat.

Hana (55): Myslela jsem, že máme dokonalé manželství. Pak jsem si vyslechla rozhovor mého muže s kamarádem

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].