Martin (47): Zjistil jsem, že moje partnerka není láska mého života, ale obyčejná zlatokopka

Když Martin začal s přítelkyní Janou žít, začala mít divné požadavky ohledně peněz. Martina to velmi zklamalo. Je totiž háklivý na to, když se chce někdo obohatit na jeho úkor.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 14. 09. 2025 08:30

S partnerkou Janou jsme spolu osm let a poslední tři roky spolu žijeme. V době, kdy jsme s Janou žili každý ve svém bytě a navštěvovali jsme se, tak byla Jana milionová žena.

Společný život nám rozbil vztah

Jana má byt v centru a já mám byt na okraji Prahy. Domluvili jsme se, že bude vhodnější, když budeme bydlet u Jany. Všude budeme mít kousek. Rádi navštěvujeme divadla a kina, rádi se chodíme procházet do Stromovky nebo do historického centra. Jana svůj byt zdědila po babičce a neplatí hypotéku. Byt má v osobním vlastnictví. Stejně jako já.

Nastěhoval jsem se k Janě a první měsíc se nám žilo opravdu hezky. Úplně nám to oživilo náš vztah. Znovu jsme byli zamilovaní a společné bydlení se nám zkraje líbilo. Podílel jsem se polovinou na nákladech za vodu, elektřinu a plyn. Zřídili jsme si společný bankovní účet, ze kterého jsme tyto platby platili a z kterého jsme platili i jídlo. Jenže po dvou měsících se rozbila lednice.

Zjistil jsem, že je partnerka zlatokopka

„Asi by bylo dobré, kdybychom koupili lednici ze společných peněz,“ nadhodila Jana. Nesouhlasil jsem. Lednice byla stará a já ji rozhodně nezničil. Navrhnul jsem, ať Jana koupí lednici sama, a až se tato nová rozbije, potom teprve koupíme další ze společných peněz. Janě se to moc nelíbilo, ale novou lednici zaplatila.

Další problém nastal, když Jana zjistila, že pronajímám svůj byt. „A to si veškeré peníze z pronájmu budeš nechávat a tady platíme vše padesát na padesát? A já koupila lednici? To se mi moc nelíbí,“ vyslechl jsem si. „Tak kočičko, to je můj byt a moje peníze. O těch rozhodovat nebudeš. Ohledně našeho spolužití za sebe platím, tak nechápu, kde máš problém,“ vysvětlil jsem Janě možná trochu ostře.

Znechucení ve mně gradovalo a sílilo

„Ale byt můžeš pronajímat jen díky tomu, že žiješ zdarma u mě. Tak bys mohl třeba pár tisíc měsíčně posílat na společný účet. A za to můžeme jet například na dovolenou. Nechci celý nájem. Ale nějakou část,“ nedala se odbít přítelkyně. A dál si jela svou, že díky ní se mám o hodně líp. Hnula mi svými názory pořádně žlučí.

Prý používám její zařízení bytu a vše se opotřebovává. Prý těžím z toho, co ona v minulosti vybudovala, a nejsem ochotný se rozdělit o to, co díky ní získávám. Prý by viděla tak dvacet až třicet procent částky nájmu jako adekvátní částku, která by zlepšila komfort našeho vztahu. Zíral jsem na ni a byl zklamaný. Znechucený z toho, že se Jana změnila v obyčejnou zlatokopku.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].



Související články

Další články