Martina (38): Snažím se zachránit dceru před ostudou. Kvůli jejímu přání musím podvést vlastní mámu

Moje máma Kláru zbožňuje od chvíle, kdy se narodila. Byla u každé besídky ve školce, prvního školního dne i tanečních vystoupení. Když byla dcera malá, milovala to. Babička seděla v první řadě, mávala na ni a po vystoupení ji čekala s nějakou drobností, nebo se šlo povinně do cukrárny nebo dokonce na večeři. Jenže Kláře je dnes třináct a máma chování k ní v ničem nezměnila. Bez domluvy ji natáčí, fotí a občas na ni přes půl sálu zavolá: „Klárinečko, tady jsme!“ a podobně. Klára je zlatá, pokaždé se tváří, že jí to nevadí. Nedávno už to však nevydržela.

Hana (70): Dcera mi měla za zlé, že nechci hlídat vnoučata. Já už ale dvě děti vychovala a víc už nehodlám

Požádala, ať zamlčím koncert

Za dva týdny čeká dceru první koncert školního pěveckého sboru po prázdninách. Když mi to připomněla, automaticky jsem řekla, že to musím oznámit babičce. Klára zareagovala okamžitě: „Mami, prosím, neříkej jí to. Řekneme jí třeba příště, jo? Není to poslední koncert.“ Prosila mě. Překvapilo mě to.

„Já nechci, aby tam zase všechno natáčela a volala na mě před ostatními. Znáš ji přece…“ vysvětlila mi. Připomněla mi poslední vystoupení, kdy máma vstala uprostřed potlesku, aby měla lepší záběr. Seděli jsme v druhé řadě, všichni ji viděli. „Holky se mi pak smály,“ přiznala Klára. Nebylo to prý nic zlého, ale jí to prostě bylo trapné. Poprosila mě, abych tentokrát šla jen já s manželem. To mě zarazilo, manžel obvykle na takové akce moc nechodí. „Táta půjde, když nepůjde babi, on se za ni taky stydí,“ vysvětlila mi. Zjevně to s tatínkem probírala.

Kristýna (64): Hlídala jsem vnoučata, aby si snacha mohla přivydělat. Kdybych věděla, jak vypadá její práce, nikdy bych nesouhlasila

Máma by byla hrozně zklamaná

Dceři rozumím. Ve třinácti bych také nechtěla, aby na mě někdo volal přes celý sál. Jenže znám svoji mámu… Kdyby později zjistila, že Klára vystupovala a my jsme jí to zatajili, hrozně by ji to ranilo. Bohužel se s ní o některých věcech není možné normálně bavit. Jednoduše má svou pravdu a pohled na věc.

Manžel mi i tak doporučil, ať jí pravdu zkrátka řeknu. „Prostě jí nějak taktně, ale jasně sděl, ať nefotí a není hlučná. Normální dospělý to pochopí. Všechno by se tím vyřešilo.“ Jenže když jsem to zmínila před dcerou, zavrtěla hlavou. „Mami, prosím, ne! Ona slíbí, že nebude, a pak stejně něco udělá.“ Bohužel jsem nemohla říct, že nemá pravdu. Máma je hodně emotivní. Nechá se snadno unést.

Eva (32): Rodiče odmítli hlídat vnoučata. Až po čase jsem pochopila, že na to mají plné právo

Nechci ublížit ani jedné

Manžel tvrdí, že bych měla respektovat Klářino přání. „Je to její vystoupení. Když tam babičku nechce, tak ji tam nepozveme,“ řekl. Jenže mně to tak jednoduché nepřipadá. Máma nám celé roky pomáhala, Kláru hlídala a mají spolu hezký vztah. Nechci, aby kvůli jedné podobné situaci získala pocit, že ji vnučka najednou odstrkuje.

Zároveň nechci Kláře říct, že musí babiččino chování vždy tolerovat a snášet. Je dobré, když si i ona umí nastavit nějaké hranice. Obávám se, že budu muset mámě nějak vysvětlit, že její milovaná vnučka dospívá a některé věci se tím mění. Jenže jak na to, aniž bych jí tím zlomila srdce?

Libor (34): Má matka se s námi soudí o naše děti. Chce je mít každý druhý víkend

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].