Jarmila (64): Snacha se mi vysmála kvůli bundě ze sekáče. Nakonec ji vnučce záviděla celá školka

Vždycky jsem razila heslo, že kdo hledá, ten najde poklady za pár korun. Moje nejoblíbenější místa jsou sekáče, kde pravidelně lovím oblečení pro svou vnučku Elišku. Děti rostou jako z vody a mně přijde líto vyhazovat tisíce za nové oblečení, když v bazaru narazím na značkovou věc v perfektním stavu.

Naposledy mi do oka padla úžasná růžová bundička s medvědími ušima na kapuci. Stála mě jen šedesát korun a v duchu jsem hned viděla, jak v ní bude Eliška ve školce zářit. Netušila jsem ale, že můj úlovek vyvolá v rodině takové pozdvižení.

Barbora (57): Nesnáším, když mi snacha vysvětluje, jak mám pečovat o vnoučata. Podle mě by si měla víc užívat života

Snacha odmítá oblečení ze sekáče

Bundu jsem nadšeně ukázala svému synovi, který ji pochválil, ale vtom do kuchyně vstoupila snacha. Ta se na můj úlovek podívala s neskrývaným odporem a prohlásila, že je to růžový kýč a bůhvíkdo to nosil předtím. Snažila jsem se jí vysvětlit, že bundu vyperu v hypoalergenním prášku a bude jako nová, ale trvala na svém.

U nich doma prý platí pravidlo, že budou Elišce kupovat jen nové a kvalitní věci, aby se mezi ostatními dětmi necítila méněcenně. Kroutila jsem nad tím hlavou a připomněla jí, že před lety sama nosila věci po sestřenicích.

Bára (64): Podle snachy bych měla být neustále k dispozici a hlídat vnoučata. Od nového roku jsem se rozhodla nastavit svá pravidla

Vnučka byla nadšená

Další den jsem bundu, vypranou a voňavou, donesla Elišce. Hned se jí rozzářily oči a začala v ní poskakovat po chodbě a tvrdila, že je ten nejroztomilejší medvídek na světě. Snacha jen tiše přihlížela. A i když se netvářila zrovna nadšeně, nakonec svolila, že si ji Eliška může vzít druhý den do školky.

„Hlavně aby se jí ostatní nesmáli,“ poznamenala ještě kousavě, zatímco já jsem tušila, že Eliška bude za hvězdu.

Dana (62): Snacha vaří bez cukru, masa a chuti. Řízky z hlívy nikdy nepozřu a vnoučat je mi líto

Úspěch ve školce

Druhý den mi volala paní vychovatelka ze školky a na chvíli mi zatrnulo, jestli se něco nestalo. K mému překvapení se ale ptala, kde jsem koupila tu růžovou bundu. Prý se jí v šatně hned několik maminek ptalo na značku a obchod, protože jejich dcerky chtějí přesně takovou.

Když jsem jí se smíchem řekla, že je to úlovek ze sekáče za šedesát korun, nemohla tomu věřit. Okamžitě jsem zavolala snaše, abych jí tuhle novinku oznámila. Chvíli mlčela a pak jen tiše přiznala, že se mýlila a že se omlouvá za své chování. Uznala, že důležitější než cena nebo značka je to, že má Eliška z dárku radost.

Hana (63): Snacha mě poprosila o peníze na zaplacení elektřiny a plynu. Pak mě zaskočila novou kabelkou, svetrem a parfémem

Usmíření se snachou

O víkendu jsem byla u mladých na obědě. Snacha mi připravila čaj s medem a upekla koláč, který mám ráda. Seděly jsme v kuchyni, sledovaly vnučku, jak si i doma odmítá sundat svou oblíbenou „méďovou“ bundu.

Tento zážitek nás sblížil. Snacha pochopila, že dítě není věšákem na ambice rodičů a že opravdová hodnota věcí netkví v ceně na visačce. Já jsem zase byla ráda, že jsem si stála za svým a udělala vnučce radost. Někdy mají věci z druhé ruky tu největší cenu, protože jsou darované s láskou a bez zbytečného snobství. Eliška v té bundě nakonec chodila celou sezonu.

Hana (65): Snacha ničí vnoučatům zdraví. Je příliš líná, aby jim uvařila domácí jídlo

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].