Martina (41): Fascinuje mě život mé kolegyně. S manželem si projevují úctu způsobem, který se dnes už nevidí

Jsem středoškolačka a pracuji od svých devatenácti let. Kromě šesti let, kdy jsem byla na mateřské dovolené. Byla jsem zaměstnána u pěti firem. Takže by se dalo říct, že mám bohaté pracovní zkušenosti.

Karla (33): Rande naslepo vypadalo slibně. Pak ale přiznal jednu zásadní věc a byl konec

Svou rodinu miluji nade vše

Vdávala jsem se ve dvaceti, pět let jsme s manželem stavěli dům, pak jsem byla na mateřské dovolené se dvěma dětmi a od té doby jsem neustále v pracovním procesu. Vždy jsem zaměstnaná v menších regionálních firmách. Jsem společenská a ráda si s lidmi povídám. Dovolím si o sobě tvrdit, že vyjdu s každým. Nerada se hádám a dávám přednost klidné atmosféře.

V posledním zaměstnání jsem byla spokojená, ale nebyla jsem tam dobře finančně ohodnocená. Proto jsem dala s těžkým srdcem výpověď a už dva měsíce jsem v novém zaměstnání. Také mám bezva kolektiv. A jsem za to ráda. Lidi jsou v zaměstnání nesmírně důležití. Nechtěla bych pracovat někde, kde by bylo napětí a špatné mezilidské vztahy. Za svou kolegyni Janu, se kterou sedím v kanceláři, jsem ráda dvojnásob.

Kateřina (32): Myslela jsem si, že stejný původ nás s kolegyní sblíží. Opak byl pravdou

Moje milovaná kolegyně je skvělá

Jana je zajímavá. Chodí oblečená jako z dob první republiky. Takže má na hlavě kloboučky, neustále je oblečená v košili a kolové sukni. Na noze nosí boty s kulatou špičkou. Zásadně má rudé rty a slabé černé oční stíny. Je to styl, který bych na sebe nevzala, ale jí sedí. Jana je svá, a to se mi líbí. Dnešní mladé holky vypadají všechny jako přes kopírák. Ale Jana je výjimečná napříč generacemi.

V davu rozhodně nezapadne. Její životní styl je výrazný. Jsme stejně staré a obě jsme se vdávaly ve dvaceti. Líbí se mi, že Jana hezky mluví o svém manželovi. I já to mám stejně. „Pan Novák, ten mě dnes zve do kina,“ zasmála se Jana. O manželovi vždy mluví jako o panu Novákovi a já si myslela, že je to její láskyplné označení. Přezdívka. Jenže pak se pan Novák dostavil osobně a mě spadla čelist.

Klára (35): Na služební cestě jsem ztratila důstojnost, ale získala něco cennějšího. Všechny kolegyně mi závidí

To už bylo na mě moc

„Jak se oni mají? Co oni celou pracovní dobu dělali? Srdce moje, dali byste si polévku k obědu?“ vyslechla jsem mluvu pana Nováka. A Jana mu odpověděla: „On už je tady? Počkal chvíli. Polévku bychom si dali, život můj.“ A najednou mi to celé do sebe zapadlo. I pan Novák byl oblečen tak nějak po staru. Typ obleku, čepice na hlavě, boty a hůlka v ruce. Prostě pár jako ze začátku minulého století.

Jejich život je fascinující. Mluví podle mého jako blázni. Naprosto mimo na dnešní dobu. I oblečením na sebe přitahují pozornost. A když promluví, mnoha lidem mohou připadat směšní. Ale žijí si svůj život a jsou v něm evidentně spokojení. Jana mi řekla, že takto mluví jen s manželem. Na děti mluví normálně. S manželem si tímto projevují úctu a dělá jim to radost, jelikož je začátek dvacátého století očaroval. Každý ať si žije podle svého. Můj šálek kávy to rozhodně není.

Lenka (39): Myslela jsem, že mám dokonalou rodinu. Pak se ale objevila kolegyně a já se nečekaně zamilovala

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].