
Učitelka Matylda si chtěla přivydělat na výlet do Krkonoš doučováním maturantů. Jenže její optimismus brzy vzal za své. Místo peněz jí rodiče studentů nabízeli kosmetiku a dokonce ji nutili k podvodu.
Vždycky jsem brala učitelství jako poslání, ale z čistého nadšení účty nezaplatím. Chtěla jsem si vydělat na prodloužený víkend v Krkonoších, a tak jsem si podala inzerát na doučování biologie. Ozvalo se mi několik rodičů maturantů. Sestavila jsem si rozvrh a těšila se, že budu mít peníze navíc.
Doučuji maturanty
První zastávkou byla maturantka Zuzka. Její matka Alena mě přivítala v luxusním bytě, ale po skončení lekce mi místo domluveného honoráře navrhla dost zvláštní obchod. Jako distributorka luxusní kosmetiky chtěla každou druhou hodinu platit krémy a šampony z jejich nové řady.
Když jsem jí slušně vysvětlila, že kosmetikou nájem ani jízdenky nezaplatím, teatrálně si povzdechla, že jsem materialistka a učitelé by přece měli učit z lásky k oboru. Peníze mi nakonec s neskrývaným opovržením skoro hodila na stůl.
Nechtěli mě pustit pryč
Zkušenost u dalšího maturanta byla snad ještě horší. Matyášův otec mi dal hned u dveří najevo, že si za své peníze koupil i můj volný čas.
Když devadesátiminutová lekce skončila, zatarasil mi cestu a trval na tom, že zůstanu tak dlouho, dokud se jeho syn látku nenaučí nazpaměť.
Za hodinu práce navíc mi nabídl směšných šedesát korun jako „bolestné“. Nenechala jsem se zastrašit a oznámila mu, že pracuji podle původní dohody. To znamená za podstatně víc peněz. Odcházela jsem za doprovodu jeho poznámek o tom, že dnešní mladí lidé by chtěli peníze za nic.
Pokus o podvod
Vrcholem všeho byla návštěva u paní Beaty. Její dcery měly vypracovat náročný projekt na biologii. Beata mi však bez obalu oznámila, že dívky jsou unavené z plavání a projekt mám vypracovat za ně. Chtěla, abych všechno vymyslela, udělala fotky i text, který by jen podepsaly.
Za toto podvodné jednání mi nabízela dvojnásobnou sazbu. Důrazně jsem odmítla s tím, že jsem učitelka, nikoliv podvodnice. Začala na mě křičet, že už mi nikdy nezavolá, což pro mě byla ta nejlepší možná zpráva.
Byla to pro mě lekce
Domů jsem se vrátila naprosto vyčerpaná a uvědomila si, že žádný výlet nestojí za takové ponižování a stres. Kromě těchto tří rodin jsem měla ještě dva další maturanty, jejichž rodiče byli normální, respektovali mě a platili včas.
Ještě ten večer jsem problémovým klientům napsala, že naše spolupráce končí. Pocítila jsem obrovskou úlevu. Pochopila jsem, že nastavení pevných hranic je v práci mnohem cennější než jakýkoliv výdělek.
Nakonec jsem sice neměla dost peněz na luxusní horský hotel s výhledem, ale našla jsem si skromný pokojík u jedné starší paní v klidnější části hor. Užiju si to s čistým svědomím a vědomím vlastní hodnoty. Sebeúcta je měna, kterou mi nikdo nikdy nevezme.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




