Facebook
Instagram
Kalendář proměny Nadace Archa vychází po patnácté ve zbrusu nové podobě. Stylizace do světových hvězd skončila a slavné osobnosti se staly součástí fantazijního fotografického obrazu. Zatímco Zdeněk Pohlreich medituje pod vodní hladinou, Marie Rottrová se prohání na mašině prehistorickou pouští. Fotografka Lenka Hatašová vás zavede do světa nekonečné fantazie moderních technologií.
Legendární kalendář Nadace Archa Chantal vychází již po patnácté ve zbrusu nové podobě. „Ke třicátým narozeninám nadace jsme vytvořili něco, co tu ještě nebylo a myslím, že jde o průlomový počin svého druhu. Jedná se o fotografické obrazy, založené na klasických portrétech kombinovaných s fotografickou syntézou, tedy tím nejnovějším, co moderní technologie dnes nabízejí,” uvádí Lenka Hatašová, nová fotografka kalendáře Proměny Fantazie 2024.
Křest kalendáře se nesl tradičně v duchu dražby jednotlivých fotografií - obrazů. Během slavnostního večera se vydražilo 630 000 Kč ve prospěch Nadace Archa Chantal. Ta pomáhá již třicet let zlepšovat prostředí v dětských nemocnicích a léčebnách. Fanoušci mohou na činnost nadace přispět nákupem kalendáře.
„Osobnosti se již nestylizují do světových hvězd, ale zasazuji je do fantazijního výpravného prostředí. Každý měsíc je laděný do jednoho barevného tónu, který by měl symbolizovat dané roční období,” říká fotografka v rozhovoru pro magazín Lifee.cz.
Jak si vybírala tváře do letošního kalendáře Proměny?
Výběr byl spíš společné dílo celé tvůrčího týmu nadace Archa Chantal. Chtěli jsme, aby bylo zastoupeno více generací jak umělců, tak i osobností z jiných profesí. Moc mě těší, že všichni oslovení přijali účast s nadšením. Koneckonců, kalendář Proměny je svým způsobem legendární a účast v něm je prestižní.
V kalendáři se za jeho historii objevila celá řada překvapujících fotografií. V čem bude patnácté vydání výjimečné?
Letos jsem coby autorka vstoupila poprvé já a přinesla jsem nový koncept. Osobnosti se již nezobrazují stylizované do světových hvězd, ale zasazuji je do fantazijního výpravného prostředí. Každý měsíc je navíc laděný do jednoho barevného tónu, který by měl symbolizovat dané roční období.
Portréty kombinované s fotografickou syntézou - co si pod takovou technologií představit? Pořídili jsme klasické portréty jak jsem zvyklá, ale už trochu přizpůsobené následné postprodukci. To znamená, že jsem měla tak trochu připravené výsledné obrazy a tomu jsem přizpůsobovala i směr světla a pozice, případně oblečení. Nejnáročnější fáze ale přišla potom – musela jsem vytvořit obrazy, scenérie, do kterých jsem osobnosti následně zasadila. Na jeden fotografický obraz připadly až stovky vytvořených návrhů, které se mi z nějakého důvodu nelíbily nebo prostě neseděly. Závěrečná fáze byla pak syntéza, propojení už nafocených podkladů s vytvořenou fantazií.
Zasahovaly slavné osobnosti do tvých návrhů, nebo nechaly zpracování čistě na tvé fantazii? Ke jsi hledala inspiraci?
U některých jsem se podřídila jejich přání, jako třeba v případě Lucie Výborné, která se chystá na výpravu na Antarktidu a chtěla obraz na toto téma. Víceméně ale všechno vzniklo v mé hlavě a jsem uchvácená, jak mi moderní technologie umožnily mé nápady do detailu zrealizovat. Důležitou součástí jsou i názvy, do kterých jsem se snažila promítnout svou životní filozofii a humor. Mám ráda slovní hříčky, jako třeba v případě obrazu Marka Lambory, který zní: Řidič slečny Dej si (banán)
Jaký z měsíců byl na zpracování nejtěžší?
Jednoznačně měsíc květen a Tereza Kostková. Na fotografii je hodně rukou, a ty, jak se ukázalo, byly velkým oříškem. Obecně byl celý proces poměrně náročný. Něco takového jsem dělala vůbec poprvé a se vším se seznamovala za pochodu. Věnovala jsem kalendáři v podstatě celou svou měsíční dovolenou v Chorvatsku, kam jsem odcestovala s velkým stolním počítačem a tvořila a tvořila. Ale zase alespoň s výhledem na moře.
Zdeněk Pohlreich na tvém fotografickém obraze medituje pod vodní hladinou. Jak si ho k tomu přiměla?
Zdeňka jsem nikdy nefotila a byla jsem překvapená, jak byl vstřícný a ochotný realizovat mé nápady. Pánové se totiž obecně neradi fotí, ale tohle šlo jako po másle. Původní nápad byl navíc úplně jiný - měl vyskakovat ve své zmenšené podobě z plechovky, kterou by sám na fotce držel. Když jsem ho ale jen tak mimochodem vyfotila v meditační pozici – měla jsem jasno. Takhle znázorněného by Zdeňka Pohlreicha asi čekal málokdo a o to mi šlo. Jít do co největšího protikladu, jako třeba i v případě Marie Rottrové.
Součástí jaké fantazie se stala legendární zpěvačka?
Málokdo by asi od ní čekal, že pofrčí na mašině prehistorickou pouští. Lucie Výborná zase přišla na focení vybavená svou antarktickou výstrojí, ale jaké bylo její překvapení, když jsem jí oblékla do fraku a bílých rukaviček. Proč, to uvidíte hned v úvodu kalendáře, když otočíte na měsíc leden.
Na fotky z nového kalendáře se můžete podívat do naší galerie.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
