Nejhorší případ týrání v historii: Třináctiletou Genii držel otec od narození připoutanou k nočníku. Neuměla mluvit ani stát

smutná, týraná
Zdroj: Freepik

Genii Wiley bylo třináct let, ale na sociální pracovnice působila dojmem, že jí je teprve šest nebo sedm. Navíc zvláštně chodila a neuměla mluvit. Bylo jim tak jasné, že se u ní doma děje něco hodně nekalého. Ani jedna z dam ovšem netušila, jak hrozný byl život mladé dívky, než se šťastným řízením osudu dostala do jejich péče.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 12. 05. 2025 16:00

Genie byla většinu života izolovaná a zneužívaná, přesto se dokázala postupem času zotavit. Poskytla tak vědecké komunitě neocenitelné poznatky o raném vývoji dítěte. Toto je její příběh.

Děsivé události v rodině Wileyových

Susan, známá pod pseudonymem Genie, byla nejmladší ze čtyř dětí Clarka a Irene Wileyových. Jejich první dva potomci zemřeli na následky zanedbání péče. Prvorozenou dcerku strčil otec v 11 týdnech do garáže, protože mu vadil její pláč. Tam dostala zápal plic a zemřela. Synek trpící důsledky Rh inkompatibility se pak v pouhých dvou dnech života zadusil vlastními hleny.

Neblahý osud hrozil také staršímu bratrovi Genie. Clark ho nutil být potichu a nechtěl, aby s ním kdokoliv komunikoval, což vedlo k opoždění hochova vývoje. Chlapečka zachránila až ve čtyřech letech Clarkova matka, když si ho vzala do péče.

Ovšem ani Geniini rodiče to neměli lehké. Irene už jako malá utrpěla vážné poranění hlavy, což vedlo k častým neurologickým problémům a postupné ztrátě zraku. Clark zase vyrůstal po sirotčincích, neboť otce mu zabil blesk a matka provozovala nevěstinec. Na synka tak moc času neměla. Navíc mu původně dala dívčí jméno, kvůli čemuž se stal terčem posměchu. Zášť, kterou Clark vůči matce choval, tak v dospělosti vedla k potřebě týrat vlastní děti.

Neradostné dětství Genie Wiley

Genie se narodila 18. dubna 1957 v Los Angeles. První rok života bylo vše vzdor Rh inkompatibilitě a problémům s kyčlemi v naprostém pořádku. Když ovšem dívka ještě v roce nechodila, dospěl její otec k závěru, že je mentálně postižená a začal jí opovrhovat.

Nesnesl, stejně jako v případě jejích sourozenců, žádný její hlasový projev. Zakázal rovněž jejímu bratrovi i matce s Genií komunikovat. Doma se nesměla pustit televize ani hudba, později mu vadilo i mluvení. Všichni tak museli mlčet. Když Clarkovi zemřela při dopravní nehodě matka, jeho paranoia dosáhla vrcholu. Následovalo stěhování do rodného domu, který se pro Genii stal vězením.

Zavřená v ložnici - upoutaná speciálním postrojem k nočníku či svázaná ve spacáku na posteli - se celý dny, měsíce a roky nemohla pořádně pohnout. Když protestovala, zbil ji otec prknem a přitom vrčel a štěkal jako pes. Někdy ji také škrábal dlouhými nehty. To vše v Genii vyvolalo doživotní trauma. Nedostávala pevnou stravu a matka s ní mohla pobýt jen občas, ale nesměla na ni mluvit. Není tak divu, že jí byla lidská řeč naprosto cizí.

Objev a záchrana Genie Wiley

Genii objevili a zachránili úplnou náhodou. Po jedné z hádek si Irene na Clarkovi vymohla telefonát rodičům, s nimiž nesměla mluvit dlouhé roky. Jakmile pak její manžel vytáhl paty z domu, Irene s Genií utekla. Geniin tehdy už osmnáctiletý bratr je bez váhání následoval.

Po třech týdnech na „svobodě“ si Irene chtěla kvůli špatnému zraku zažádat o dávky a dceru vzala s sebou. Jenomže omylem vešla na sociální odbor, kde si Genie všimly úřednice. Dívka jim přišla svým projevem velmi zvláštní a vzrůstem jí tipovaly maximálně sedm let. Když pak zjistily, že je jí třináct, okamžitě zavolaly policii, protože jim bylo jasné, že v rodině je něco zásadně v nepořádku. Irene a Clark putovali za mříže, Genie do opatrovnictví soudu, a mohla tak být převezena do nemocnice na vyšetření. Právě tam vyšel najevo děsivý rozsah jejího zneužívání.

Genii byl přidělen terapeut a věnoval se jí i vedoucí dětské psychologie na jihokalifornské univerzitě David Rigler. Jako třetí se přidal psychiatr Howard Hansen. Navzdory snahám její případ utajit se z něj brzy stala mediální senzace. Lidé byli zděšeni, jak se mohlo něco takového vůbec stát. Clark, obviněný ze zneužívání, si vzal ve vězení život, Irene, jakožto oběť usurpátora, byla propuštěna.

Nejotřesnější případ týrání v historii

Lékaři, již přišli s Genií do styku, se shodli na tom, že horší případ týrání neviděli. Ač s dívkou strávili spoustu času, naučila se sotva pár slov (zato jí šla skvěle neverbální komunikace), trpěla inkontinencí, špatnou koordinací pohybu, nezvládla rovně stát a přesouvala se pomocí podivných králičích poskoků. Tento krok byl zřejmě způsoben tím, že se spoustu let pohybovala po místnosti připoutána k nočníku.

Mezi její největší úspěchy patřila schopnost naučit se po tolika letech na tekuté stravě žvýkat a umět se sama obléknout. Naučila se také psát, gramatiku a větnou skladbu si ale nikdy plně neosvojila. Další etapu života strávila po pěstounských rodinách. Nějaký čas pobyla se svou matkou, ta si ale brzy uvědomila, že na ni nestačí. Kontakt však nikdy nepřerušily. V současnosti žije Genie v blíže neurčeném soukromém pečovatelském domě.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Genie (feral child)
Historicflix.com: The Tragic Story of Feral Child Genie Wiley

Vítejte ve dvoupatrovém bytě Jana Ondera: Ukázal nám dvě šatny plné pokladů i drahou betonovou stěrku

Vítejte ve dvoupatrovém bytě Jana Ondera: Ukázal nám dvě šatny plné pokladů i drahou betonovou stěrku

Související články

Další články