Nikolas (44): První láska mi zničila život. Kvůli manželčině nevěře jsem skončil na psychiatrii

Ve svém životě jsem mnoho žen neměl. Brzy na střední škole jsem se zamiloval do své budoucí manželky, kterou jsem nejprve miloval zpovzdálí, a po maturitě jsem s ní začal chodit a o pár let později jsme se i vzali. Plánovali jsme si budoucnost, ale všechno se změnilo.

Klaudie (31): Dávná láska se vrátila a mě to pořádně rozhodilo. Dávám si za vinu, že jsem ho odmítla

Zradila mě

Studovala umění a věnovala se mu i po vysoké, až dostala nabídku na stáž v New Yorku. Nelíbilo se mi to, ale nechtěl jsem jí bránit, a ona nakonec odjela. Nějakou dobu jsme zvládali vztah na dálku, dokonce jsem za ní jel, ale po pár měsících se ozývala čím dál méně, a nakonec jsem zjistil, že si našla někoho jiného.

Byl jsem zdrcený a korunu tomu dal způsob, jakým jsem se to dozvěděl – přes sociální sítě. Nevím, jestli to bylo omylem, ale sdílela fotku se svým novým přítelem, kde se líbali. Na moje zprávy nikdy neodpověděla. Prostě se mnou přerušila kontakty. Nikdy si nevyzvedla ani svoje věci.

Tahle epizoda mého života mě zasáhla. Několik týdnů jsem odmítal vstát z postele, pracoval jsem z ní, jedl jsem v ní a spal. Nakonec jsem se rozhodl, že budu muset žít dál, ale o ženy jsem ztratil zájem. Nebo jsem je vlastně začal nenávidět. Kdo jiný by něco takového udělal?

Vlasta (34): Roky jsem čekal na tu pravou. Když už jsem ji našel, dopadlo to opět katastrofou

Našel jsem komunitu

Kamarádi se mě pokoušeli s někým dát dohromady, ale pokaždé, když jsem šel na rande a mluvil s nějakou ženou, přemýšlel jsem o tom, jak mi vytrhne srdce z těla a ještě si na něm zatancuje. Nedokázal jsem se nikomu otevřít a čím déle to trvalo, tím zatrpklejší jsem byl.

A pak jsem zjistil, že na světě nejsem sám, že to takhle má spousta mužů, kteří si nemůžou najít partnerku, protože nevydělávají dost peněz a nejsou dost hezcí. „To je přece přesně to, co ženy chtějí, ne? Peníze a hezký tělo a obličej.“ Nejprve mi pomáhalo být součástí téhle komunity, ale po čase jsem se začal cítit ještě hůř. Nebylo úniku. Měl jsem pocit, že jsem v slepé uličce.

Nakonec jsem to celé nezvládl a pokusil se ukončit svůj život. Skončil jsem na psychiatrii na několik měsíců, a tak jsem si začal dávat život dohromady. Když mě propustili, zavolal jsem své bývalé, která se mnou dokonce promluvila. Všechno jsme si vysvětlili a já začal věřit, že existuje mnohem příjemnější budoucnost.

Valerie (47): Manžel vychovává ze syna alfasamce a dceři nic nedovolí. Když se ohradím, jen mě odbude

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].